Detail

Popis

---

Stulík žlutý má vytrvalý, plazivý oddenek, ze kterého vyhání dlouze řapíkaté listy s široce vejčitou, celokrajnou, na bázi srdčitě vykrojenou, 10 -30cm dlouhou, kožovitou čepelí. Většinou se drží na hladině vody. Stvoly jsou zakončeny květy velkými až 6cm, silně vonícími po jablkách. Mají pět žlutých kališních lístků, větší počet mnohem menších korunních plátků a četné tyčinky. Plody jsou lahvicovité, mnohopouzdré, druhotně dužnaté tobolky. Rostlina kvete od května do srpna.
Na stejných stanovištích jako stulík žlutý roste stulík malý (Nuphar pumilium), který je drobnější a v několika znacích se liší.

Výskyt:
Rostlina kvete v Evropě a v Asii. U nás ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Často se pěstuje jako okrasná rostlina.

Použitelná část:
Používá se oddenek, sušený nebo někdy i čerstvý.

Sběr:
Oddenek se sklízí na jaře nebo na podzim, očistí se a rychle suší ve stínu. Silnější kusy je dobré rozkrojit. Pokud oddenek sušíme při umělé teplotě, neměla by překročit 40°C.

Použití:
Rostlina obsahuje alkaloidy, v oddenku nufarin, nymfein a glykosid podobného účinku jako glykosidy náprstníku. V květech a plodech se vyskytuje nymfalin.
Pokusy na zvířatech prokázaly, že rostlina působí na ústřední nervovou soustavu a ve větších dávkách omezuje dýchání. Droga se účinkem podobá droze leknínu a kořenáři ji prodávali stejně jako leknín pod jménem galgán. U obou rostlin je prokázána protinádorová aktivita. Ze všech těchto druhů se získaly výtažky, které vyvolávaly patologické změny v chromozomech a brzdily dělení buněk, což má velký význam při léčení zhoubných nádorů a krevních onemocnění. Účinné látky stulíku jsou řazeny mezi rostlinná cytostatika (protinádorové látky).
Droga se používá jako sedativum. Jen ve formě speciálních přípravků, které uklidňují při nervových poruchách a předrážděnosti.