Detail

Popis

---

Leknín bílý j vytrvalá rostlina s plazivým, často členěným oddenkem, který dosahuje délky až jeden metr. Listy jsou velké a mají oválné čepele s laloky. Na líci jsou lesklé a tmavozelené, na rubu světle zelené, někdy červenavé. Květy jsou velké, uvnitř bílé a zevně zelené, na noc se zavírají. Květy mají mnoho korunních plátků a žluté prašníky uprostřed květu.

Čeleď:
Nymphaeaceae ( leknínovité)

Popis rodu:
Existuje mnoho odrůd leknínů, patřících do tohoto rodu. Mají květy jednoduché, poloplné i plné, bílé, žluté, měděné, růžové nebo červené. Křížením s leknínem vonným ( Nymphaea odorata), vzniklo mnoho krásných růžových a žlutých kultivarů. Lekníny jsou nejvíce prošlechtěné. V Evropě rostou planě kromě dvou bílých leknínů také přirození kříženci obou druhů. V zahradách se pěstují jen zahradní kultivary.

Pěstování:
Lekníny milují slunce, teplou, stojatou vodu, hloubku od 30 do 100 cm podle druhu. Ve volné přírodě rostou jen ve vodách, které jsou chráněny před větrem. Rostou velmi rychle a vytvářejí mohutný kořenový bal. Také listy zabírají na hladině dost místa.

Lekníny sázíme od začátku května do začátku června. Zdravé sazenice vykvetou do tří měsíců. Květy rozkvétají od května do září, při teplém počasí až do října, nebo do prvních mrazů.
Do plné krásy vykvete leknín třetím rokem. Pro lekníny je vhodná dobře vyzrálá kompostová zemina, která obsahuje dostatek živin, hlavně dusík, draslík, fosfor a stopové prvky.

Množení:
Lekníny množíme dělením koncem dubna, nebo v květnu, nejlépe po třech letech. Starší rostliny je nutné rozdělit. Každá část oddělku musí mít pupeny nebo mladé listy. Oddělky poté vysázíme do mělké, teplé vody, kde zakoření. Lekníny můžeme dát přezimovat do sklepa.