Detail

Popis

---

V polovině 20. století se objevila nová skupina růží, která byla označena za samostatnou třídu tzv. Kordesových růží. Vznikla již v roce 1919, kdy ve státě Connecticut v USA vznikl ve školkách J.H. Bowditche pravděpodobně jako semenáč dvou planých růží, Rosa rugosa x Rosa wichuraiana, nový kultivar ´Max Graf´. Měl poléhavý vzrůst a byl považován za dobrou půdopokryvnou rostlinu. V roce 1925 se dostal do rukou Kordese, který s ním začal experimentovat. Ve čtyřicátých letech se mezi potomky této růže objevila nová, která asi vznikla amfidiploidizací = spontánním zdvojením základního počtu chromozomů. Byla popsána jako Rosa kordesii a od té doby se používala jako mateřská i otcovská rostlina při šlechtění velmi odolných pnoucích růží, sama se běžně téměř nepěstuje.
Mezi prvními kultivary byl žlutokvětý ´Leverkusen´ z roku 1954 a karmínový, téměř jednoduše kvetoucí další městský kultivar ´Dortmund´. Oba vznikly u Kordesů a pěstují se dodnes. Patří k velmi úspěšným a osvědčeným růžím, někdy se vysazují i jako sadové, protože jejich vzrůst nevyžaduje nutně oporu.
Kultivar ´Dortmund´ je statná, příležitostně pnoucí růže, zařazená do třídy Kordesii nebo mezi růže sadové. Má dlouze zašpičatělá poupata a jednoduché, krvavě červené, ploše rozevřené květy s nápadným světlým okem. Mnohokvětá květenství nakvétají velmi dlouho a opakovaně. Voní. Vzrůst je šlahounovitý, pevný, listy tmavozelené, lesklé.
Kultivar ´Cocktail´ je obtížně zařaditelná růže, řadící se buď mezi moderní pnoucí růže nebo mezi růže sadové. Má zašpičatělá poupata, červené, jednoduché květy, jejichž korunní lístky jsou při bázi petrklíčově žluté. Květy jsou velké asi 6cm, miskovité, slabě kořenně vonící. Vyrůstají v chocholících po několika a dlouho kvetou, zejména pokud jsou vysazeny před teplou stěnou. Vzrůst je silný, výhony dlouhé až 2m. Listy kožovité, tmavozelené, lesklé.

Čeleď:
Rosaceae - růžovité

Původ:
Kultivar ´Dortmund´ byl vyšlechtěn v USA.

Pěstování:
Sadové růže jsou jakýmsi sběrným košem. Jsou to velké kořenové růže, vysazované spíš do veřejné zeleně než do soukromých zahrádek. Vysazují se většinou jako solitérní keře nebo do živých plotů, obecně jsou to buď přímí a vylepšení potomci přírodních druhů růží, nebo kříženci přírodních planých růží s moderními zahradními růžemi a jejich další potomci.
Sadové růže v živém plotu vysazujeme 80 -100cm od sebe, solitérní opravdu jednotlivě.
Růže vyžadují dostatek světla a tepla, stanoviště chráněné před větrem, výživnou půdu a občasnou, ale vydatnou zálivku.
Růže nakupujeme výhradně v růžových školkách, nikdy v supermarketech ani u překupníků, kde o ně není správně postaráno a nejsou dobře uskladněné. Nakupujeme nejlépe na podzim, po 10. říjnu a vysazujeme hned v den nákupu do jamky hluboké 40cm a prokypřené do 60cm. Před výsadbou zkrátíme stonky i kořeny a rostlinu namočíme na hodinu do jílového roztoku nebo do vody.

Hnojení:
Hnojíme na jaře, před příchodem vegetace. Hnojivo by nemělo obsahovat chlór, doporučené jsou naopak stopové prvky, hořčík a vápník. Během léta můžeme přihnojovat na list tekutými hnojivy se stopovými prvky. Hnojení na list provádíme v podvečer a při zatažené obloze.

Množení:
Množení růží je lépe přenechat odborníkům, ale u některých druhů se o to můžeme pokusit sami. Nejjednodušší je množení řízkováním, složitější je očkování na vhodnou podnož, kterou bývá nejčastěji bezostný podnožový šípek.