Detail

Popis

---

Růže plazivá je poléhavá liána s dlouhými výhony, roční přírůstky jsou 100 až 400cm. Pravidla se plazí po zemi a v místech poranění zakořeňují. Vytváří tak rozlehlé polykormony, s bočními, mírně vztyčenými, květonostnými, řídce ostnitými větévkami. Složené listy jsou nejčastěji sedmičetné, lysé na rubu chlupaté. Tato růže kvete koncem června ve dvou i vícečetných květenstvích bíle. Vnější kališní lístky mají přívěsky, vzácně jsou všechny celistvé, po odkvětu nazpět sehnuté. V květu je nápadný sloupek blizen, vytrvávající i na malém, velmi tvrdém šípku. Tato růže je opadavá.
Růže vždyzelená je stálezelená, popíravá liána s výhony až 5m dlouhými, tenkými, obloukovitými, se slabými načervenalými ostny. Listy bývají sedmičetné, neopadavé, lesklé, lístky vejčitě kopinaté. Květy jsou velké až 5cm, bílé a vonné. Kvetou červnu a červenci po několika v květenstvích. Kališní lístky jsou opadavé.
V západní Evropě, v místech kontaktu s růží keltskou, tvoří růže plazivá křížence, označované jako Rosa x polliniana. V zahradách byl vypěstován kultivar ´Paulii´, kříženec růže plazivé s růží svraskalou (Rosa rugosa). Také on nese znaky obou rodičů a je to výborná půdopokryvná rostlina pro veřejnou zeleň. V katalozích bývá veden také pod názvem Rosa x paulii.
Růže vždyzelená, jejíž areál v Evropě navazuje na areál růže plazivé a na východě na areál růže mošusové, se před příchodem asijských růží do Evropy často používala ke šlechtění, zejména ve Francii, kde ředitel zahrad vévody orleánského Jacques vyšlechtil v letech 1824 až 1832 asi 40 kultivarů pnoucích růží, např. cv. Adélaide d´Orléans.. v Anglii se pěstovala už od roku 1629 jako pnoucí růže.

Čeleď:
Rosaceae - růžovité

Původ:
Růže plazivá je původem z Evropy, poměrně hojně roste v západní a jihozápadní Evropě. Ve střední Evropě je to řídký, až vzácný druh, severovýchodní hranice jejího rozšíření probíhá jižním Slovenskem podél karpatského oblouku dále k jihovýchodu až do Turecka. V jižní Evropě, hlavně ve Středozemí, ji zcela nahrazuje růže vždyzelená.

Pěstování:
Růže vyžadují slunné a teplé stanoviště chráněné před větrem a výživnou půdu. Nesnášejí stín, studené a uléhavé půdy, vhodné jsou půdy hlinité nebo hlinitopísčité. Velmi důležitý je každoroční řez.

Množení:
Růže se nejsnadněji množí řízkováním v polovině června. Zakořenění podpoří např. stimulátor AS -1. Náročnější metodou je očkování, prováděné od poloviny července do poloviny srpna na vhodnou podnož, nejlépe některý z beztrnných podnožových šípků.