Detail

Popis

---

Rod Parthenocissus zahrnuje asi 10 druhů rostoucích ve východní A sii a Severní Americe. Jsou to opadavé nebo stálezelené dřeviny, popínavé, podobné loubincům a vinným révám. Úponky jsou zakončené přísavnými terčíky, které jsou schopné se lepit na podklad.
Přísavník trojcípý je rychle rostoucí popínavá dřevina, která má v našich podmínkách nejdokonalejší způsob popínání, dokonale lepící přísavné destičky, které se dokážou přilepit na hladký povrch. Dřevina dorůstá do výšky až 15m a do šířky se dokáže rozrůst ještě více. Přísavné destičky se tvoří na konci mladého rostoucího výhonku a lepí se na podklad. Pokud je výhonek odtržen, rostlina se už podruhé nepřilepí. Listy jsou trojcípé, někdy dělené, světle zelené, na podzim se zbarvují do červena. Květy jsou drobné, nazelenalé, nevýrazné. Kvete v červnu a červenci.
Pěstuje se několik kultivarů lišících se tvarem nebo velikostí listů. Kultivar ´Veitchii´ je v našich podmínkách pěstovaný nejčastěji jako osvědčený. Kultivar ´Green Spring´ má světle zelené listy, ´Veitchii Boskoop´ a ´Veitchii Robusta´ mají mohutnější listy a ´Lowii´ má listy vícelaločné.

Čeleď:
Vitaceae - révovité

Původ:
Přísavník trojcípý pochází z východní Asie a Japonska, Koreje a Číny. Do Evropy se dostal v roce 1862. V zemích západní Evropy bylo zvykem stavět venku cihlové fasády budov, na pokrytí celého domu se používaly popínavé dřeviny. Do střední Evropy, kde se většinou stavěly domy s omítkou, tato móda popínavých rostlin tolik nezaujala.

Pěstování:
Rostlina nemá žádné zvláštní nároky na stanoviště, snese i sušší půdu, hlinitou i kamenitou, vyžaduje dostatek vláhy. Může růst i v polostínu, ale lépe mu vyhovují slunné strany. V chladnějších oblastech je nutné chránit rostliny před mrazem pokrývkou.

Množení:
Přísavník množíme bylinnými řízky, ale častěji roubováním na odřezky přísavníku pětičetného.

Choroby, škůdci:
Přísavník netrpí na žádné choroby ani škůdce.

Použití:
Přísavník se používá na pokrytí fasád u místěných nejlépe na východní nebo západní straně, ale roste i jinde. Listy má rostlina uspořádané křidlicovitě, takže déšť po nich stéká, aniž by se dostal na stěnu domu. Chrání tak budovu před vlhkem.