Detail

Popis

---

Druhy rodu Hegera jsou samopopínavé. Nově vyrůstající výhony se přichycují podkladu příchytnými kořínky.
U nás je domácím druhem Hedera helix. Mladé ( juvenilní) a staré (plodící) formy se u břečťanů značně liší tvarem listů a stavbou rostliny.Také v rámci druhu často vznikají odlišné formy. Díky tomu je počet různých odrůd veliký.

Pro použití v bytě jsou vhodné slaběji rostoucí odrůdy s menšími a pestrými listy. Mezi velkolistými odrůdami vyniká hlavně 'Glorie de Marengo'.
Břečťany jsou vděčné popínavé a závěsné rostliny, které jsou také vhodné k pokrytí půdy. Přichycování výhonů usnadní hrubá struktura podkladu. Seříznutí rostlin je možné kdykoliv. Stromkové tvary se roubují na fatshederu.

Původ:
Břečťany pocházejí z mírného i subtropického klimatického pásma.

Pěstování:
Břečťany pěstujeme na světlém až stinném stanovišti, bez přímého slunce. Je to velmi obecné doporučení, musíme se řídit podle ročního období.
Zelené druhy snášejí stín lépe než odrůdy pestrolisté, které ale zase musíme chránit před silným slunečním zářením, aby se listy nepopálily. Je problém, pokus břečťan ve stěně doslova zapustí kořeny. Pak se může na léto přenést ven nebo umístit v zimě v chladnějším prostoru.

Břečťan potřebuje chladné nebo jen mírně teplé, vzdušné stanoviště. Pestrolisté formy pěstujeme při větších teplotách, asi 12 -16 stupňů.
Udržujeme mírnou vlhkost, zejména v zimních měsících.

Hnojení:
Přihnojujeme během vegetačního období.

Přesazování:
Přesazujeme na jaře, až když je květináč prokořeněný a nepoužíváme příliš velké nádoby. Substrát musí být humózní, propustný, s pH okolo 6. vhodné jsou hotové substráty.

Množení:
Množíme polovyzrálými řízky na jaře a v létě. Vyvinuté příchytné kořeny urychlují zakořenění. Vysazuje se zpravidla vetší počet řízků do květináče.

Choroby, škůdci:
Příliš vysoké teploty a suchý vzduch způsobují rozšíření škůdců a to zejména svilušek a červců.Houbové choroby mohou za odumírání listů a výhonů. Nejlepší prevencí jsou vhodné stanovištní podmínky.