Detail

Popis

---

Nektarinka pouhou odvozeninou broskvoní. Je to strom vysoký až 5m, opadavý, samosprašný, krátkověký. Plody jsou velké až 8cm, zelenožluté, oranžové nebo červené, bohaté na vitamin A, draslík a niacin, na riboflavin a vitamin C.
Nektarinky nejsou tak otužilé jako broskvoně, jejich pěstování je obtížnější. Plody jsou v průměru menší než broskve. Dužina je tuhá, spíše švestkovité konzistence.
Kromě vyzrálé broskve cítíme v nektarinkách, zvláštní, osobitou velmi výraznou chuť, připomínající hrozny. Některé starší odrůdy nektarinek se od broskvoní liší i zbarvením, protože na žlutavém nebo zeleném podkladě mají zelenkavý nebo purpurový nádech.
Nejnápadnější na nektarinkách je, že jejich slupka postrádá jemné chmýří, které je pro broskve tak typické, ale naopak je hladká a lesklá, takže plody se podobají velkým zakulaceným švestkám.
Už Darwin si všiml, že broskvoně občas spontánně plodí nektarinky a naopak. Vzhledem k dlouhé historii pěstování broskvoní je překvapivé, že od autorů z předkřesťanského období nemáme jedinou zprávu o nektarinkách.
Bělomasá odrůda ´Early Rivers´ je nejčastěji pěstovaná. Po ní dozrává ´John Rivers´ a ´Lord napier´, chutná odrůda s bílou dužinou. Odrůda ´Pineapple´ je pozdní a v chladnějších oblastech často nestačí dozrát.

Čeleď:
Rosaceae

Pěstování:
Nektarinky vyžadují ještě lepší podmínky než broskve. Nejdůležitější prevencí proti praskání plodů je dostatek vláhy a proto i silná nastýlka.
Nektarinky pěstované ve formě keřů neplodí tak ochotně jako broskvoně. V chladnějších oblastech vyžadují zeď nebo zástěny.
Nektarinkám vyhovují teplejší podmínky, než jaké jim může poskytnout většina oblastí mírného pásu, proto se hodí k pěstování ve skleníku. Potřebují ale každoroční zimní klid, jinak přestávají plodit a vyžadují proto nevytápěný skleník. Můžeme je pěstovat i ve velkých nádobách, kde dobře plodí, v tom případě ale musíme hojně zavlažovat. Doporučuje se umělé opylení.
Plody vyrůstají na jednoletých výhonech, které mají proto zásadní význam pro úrodu. Jejich dostatek zajistíme řezem na konci zimy, který se podobá spíše prořezávání rybízu, než většiny ostatních ovocných stromů. Jeho základem je zkrácení vyšších větví, čímž podpoříme růst plodonosného obrostu na spodních větvích a na kmeni. U keřovitých stromků slouží také k udržení praktického nízkého vzrůstu. U zdí a v uzavřených prostorách se broskvoně obvykle vějířovitě vyvazují.
Z hlavního výhonu necháme vyrazit vybrané výhonky a vyvážeme je na místo předchozího plodonosného obrostu. Zdravá broskvoň, jejíž řez dočasně zanedbáme, reaguje naštěstí na radikální prořezání tvorbou velkého množství nových výhonů. Ještě důležitější než řez je probírka plodů. Broskvoně i nektarinky často vytvářejí neúnosně velkou úrodu, která strom vyčerpává a pod její vahou se lámou větve. Při probírce ještě tvrdých plodů proto odstraníme ty, které se vzájemně dotýkají nebo rostou příliš blízko. První probírku provedeme co nejdříve a později ji zopakujeme.
Na nektarinky mají dobrý vliv česnek a pažitka. Jetel, vojtěška a luštěniny obohacují půdu potřebným dusíkem. Osvědčenou prevencí proti plísním je porost kopřiv v dostatečné blízkosti stromu.
Nektarinky jsou téměř stejné jako broskvoně – přitažlivé stromky s dlouhými lesklými listy, které vydrží dlouho do podzimu. Krásné růžové květy přitahují jarní hmyz, díky malému množství plodů ale pro zvířata velký význam nemají.

Hnojení:
Jedou měsíčně postřikujeme stimulátorem Bio – Algeen S-90.

Sklizeň:
Dužina plodů, sklizením ještě před dosažením zralosti, už nikdy nedosáhne takové chuti a šťavnatosti. Nektarinka chutná nejlépe čerstvá, utržená ze stromu. Pokud budeme při slizni velmi opatrní, vydrží plody nějaký čas v chladu, při sebemenším poškození se ale kazí.

Použití:
Nektarinky můžeme zpracovávat podobně jako broskve, díky hladké slupce a tuhé dužině jsou ale vhodnějším stolním ovocem a nepouštějí tolik šťávu jako broskve.
Z pecek plodů se vyrábí aktivní uhlí do filtrů. Dřevo je křehké, prořezané zbytky můžeme použít na podpal.

Množení:
Nektarinky někdy vyrostou pecky broskvoně a naopak. Většina kultivarů se štěpuje ne vhodné podnože, podobně jako u broskvoní.

Choroby, škůdci:
V USA se nektarinky pěstují ne příliš daleko od pacifického pobřeží, protože jinde jejich hladkou pokožku mohou snadno poškodit nosatci. Nutný je postřik proti kadeřavosti listů.