Detail

Popis

---

Brukev pekingská je blízce příbuzná u nás pěstovanému zelí, kapustě, kedlubnu a květáku. Všechnu tuto zeleninu označujeme jako košťáloviny.

Hlávky brukve pekingské jsou převážně podlouhlé, dlouhé 30 - 60 cm, složené z bezřapíkatých listů, které vyrůstají na krátkém košťálu.

Střední žebro je výrazné, široké, světlé, ostatní část čepele je mírně kadeřavá, zelená. Doba kvetení závisí na době výsevu. Podle toho brukev vykvétá první nebo druhý rok.

Květenství je hroznovité, prodloužené, květy jsou žluté. Plod je šešule dlouhá až 9 cm, semena jsou kulovitá, v průměru mají asi 2 mm.

Čeleď:
Brassicaceae – brukvovité

Původ:
Druh pochází z východní Asie. Od pradávna se tato brukev pěstovala v Číně a v Japonsku. Do Evropy se její kultura dostala z jižního Vietnamu v 18. století, nejprve do Francie, později do Itálie a Španělska, odtud do Německa. Ve stejné době se dostala i na americký kontinent. U nás její kultivar, pod názvem pekingské nebo čínské zelí, dostal do obchodu až ve třicátých letech našeho století.

Pěstování:
Pěstování tohoto zelí je velmi výhodné, protože má dostatek živin, rychle roste a poskytuje vysoké výnosy. Má krátkou vegetační dobu, může se tedy pěstovat pro jarní i podzimní sklizeň.

Pro jarní sklizeň se vysévá v únoru, sazenice se předpěstovávají a rostliny se rychlí. Pro podzimní sklizeň vyséváme až ve druhé polovině července a sklízíme v říjnu až listopadu.

Brukev dobře snáší podzimní mrazíky. Je-li vyseta pozdě na jaře, nevytváří hlávky a vykvétá týž rok. Při vhodných podmínkách dosahuje výnosu až 70 t z jednoho hektaru. Dá se dobře skladovat na zimu, stejně jako hlávkové zelí.

Použití:
Zelené listy se mohou konzumovat syrové, upravené jako salát, tlustá listová žebra se vaří jako chřest, celé hlávky je možné použít jako kapustu. Nekrouhané hlávky se mohou nakládat jako kysané zelí.