Zpět na seznam

Bez černý

Sambucus nigra

Foto: Bez černý
Detail
Kategorie Ovoce
Výška rostliny do 10 m
Barvy rostliny bílá, Nažloutlá
Tvary rostliny okolík
Barvy listů zelená
Tvary listů pilovité
Typy listů listnaté, opadavé
Měsíce plodů Červen, Červenec
Měsíce kvetení Duben, Květen, Červen
Požadavky rostliny slunce, polostín, stín, vlhko, nenáročné, humózní půdy
Použití rostliny volně rostoucí živý plot, v lékařství, v potravinářství
Použitelné části rostliny květ, plod
Popis

Bezinka je malý keř nebo strom, opadavý, samosprašný, vysoký 10m. délka jeho života je krátká. Plody jsou velké 7mm, nachové, v plodenství. Jsou bohaté na vitamin C.

Tento velký, rozložitý keř zná každý – nejvíc ho však milují děti, protože jeho dutý kmen se výborně hodí pro všechny druhy zábav.

Vůně smetanově bílých květů, visících ve velkých vrcholcích, se může pohybovat od sladkého medu až po zápach kočičí moči. Plody, bezinky se dosud hojně využívají, kmen a listy jsou lehce jedovaté a mohou působit dráždivě.

Bez černý (Sambucus nigra) je běžným druhem s nachově ubarvenými plody. Existuje i několik ozdobných forem s rozmanitě zbarvenými listy, které však většinou plodí méně.

Sambucus nigra cv.´Fructuluteo´ má žlutě zbarvené bezinky, velkoplodé formy neznáme.
Bez je plodnou a otužilou rostlinou, kterou lze snadno pěstovat, několik příbuzných druhů se vyskytuje také v Severní Americe.

Z plodů druhu Sambucus canadensis se vyrábělo víno a poupata se používala jako náhražka kapary.Sambucus caerula rodí obrovské trsy plodů, které jsou oblíbenější než bezinky druhu Sambucus canadensis. V Kalifornii se užívají k přípravě dortů a marmelád. Na bezu Sambucus mexicana můžeme v jeho mexické domovině současně nalézt květy i zelené a zralé nachové plody, které se údajně chutí vyrovnají ostružinám. Jedlé jsou údajně i plody australského bezu (Sambucus xanthocarpa). Oba tyto druhy jsou pro venkovní pěstování v evropských podmínkách příliš choulostivé.

Známe ještě několik dalších druhů, které plodí bezinky, některé z nich mohou být nejedlé nebo dokonce jedovaté, jako např. naše Sambucus ebulus – chebdí a při jejich určování je nutné postupovat opatrně.

Čeleď:
Caprifoliaceae

Pěstování:
Snad žádná rostlina se nepěstuje tak snadno jako bez. Daří se mu dobře prakticky kdekoli, na slunci i ve stínu. Dává přednost vlhčím a bohatším půdám, v takových podmínkách má ale sklon ke tvorbě dřeva a listů na úkor květů a plodů.

K pěstování této otužilé rostliny ve skleníku není důvod. Samovýsevem se uchytí i v nádobách s jinými rostlinami. Někdy tak může vzniknout zajímavá kombinace.

Stálou velikost udržujeme radikálním prořezáváním na konci zimy nebo počátkem jara. Keř pak produkuje menší množství bohatých květenství i trsů plodů.

Bez napomáhá rozkladu organické hmoty a můžeme ho proto vysadit vedle smetiště. Zlepšuje kvalitu půdy, pravděpodobně prostřednictvím spadaného listí.

Některé kultivary s ozdobně tvarovanými, zlatými nebo různobarevnými listy mohou být dekorativními zahradními keři. Pro svůj velký vzrůst a zápach ale nedosáhly větší obliby.

Hnojení:
Na jaře provádíme postřik stimulátoru Bio-Algeen S-90.

Použití:
Bezinky můžeme sušit nebo použít k výrobě dortů a marmelád. V Portugalsku se pěstují ve velkém a přidávají se do vína, zejména portugalského, kterému dodávají temně rudou barvu.
Vonné květy černého bezu namočeného do těsta a osmažené, jsou výborné. Z bezinek se také vyrábí znamenité víno.

Bezové keře vytvářejí rychle rostoucí , ale řídké živé ploty. Ze dřeva se vyrábějí splávky a foukačky, jinak je ale nepoužitelné a nehodí se ani na podpal nebo na topení. Bezinky jsou zdrojem barviva.

Množení:
Bezinka se množí bez problémů semeny na jakémkoli místě. Kvalitní odrůdy se množí řízky, které se ujímají přímo zázračně.

Choroby, škůdci:
Bez napadají mšice, které můžeme zlikvidovat slabým mýdlovým roztokem. Ptáci působí na úrodě velké škody, odradit je může zakrytí keřů sítěmi.
Nové fotografie rostlin