Detail
Kategorie |
Ovoce |
Výška rostliny |
do 90 cm
|
Barvy rostliny |
modrá
|
Barvy listů |
zelená
|
Tvary listů |
čárkovité
|
Typy listů |
listnaté, stálezelené
|
Požadavky rostliny |
slunce, vlhko, teplomilná, propustné půdy, náročné, vysoká vzdušná vlhkost
|
Použití rostliny |
v potravinářství
|
Použitelné části rostliny |
plod
|
Popis
Ananasovník chocholatý je oddénkatá vytrvalá bylina, který vytváří růžici přízemních listů.
Listy jsou tuhé, čárkovité, na okraji ostnité, dlouhé až 90 cm a široké 6 cm. Uprostřed listové růžice vyrůstá květonosný stonek.
Květenství je dlouhé asi 30 cm, na stopce vyrůstají v paždí žlutých, střechovitě se překrývajících listenů jednotlivé květy, jejichž tři korunní lístky jsou zpočátku modré, později nachové, 3 kališní lístky jsou suchomázdřité.
Květ má šest tyčinek, jeden semeník, 3 pouzdrý, s jednoduchou čnělkou zakončenou 3 laločnou bliznou.
Plody jsou bobule, které srůstají se zdužnatělým vřetenem květenství, a vytvářejí tak plodenství, na jehož vrcholu je opět listová růžice.
Čeleď:Bromeliaceae – bromeliovité
Původ:Rostlina pochází z Jižní Ameriky, roste tam stále několik planých druhů. I když byl ananas v Americe znám již před Kolumbem, s pěstování ve velkém se začalo až ve 20. století. Většina produkce pochází z Havajských ostrovů. Planáže se ale nacházejí i jinde ve vlhkých tropech, např. na Malajském poloostrově, v Indonésii a v Číně, na Antilách a Azorách.
V Evropě se ananasy pěstovaly pouze v teplých skelnících. K nám se dovážejí zejména z Guineje a Kuby.
Pěstování:Ananasovník vyžaduje dostatečnou teplotu půdy i ovzduší, poměrně vysoké srážky a dlouhou dobu slunečního svitu, půda nesmí být vápnitá.
Množení:Semena se vytvářejí ojediněle, rostlina se množí pouze vegetativně listovými růžicemi.
Použití:Plody se konzumují čerstvé, šťáva se používá při zažívacích potížích, horečnatých onemocněních a proti škrkavkám.
Ze šťávy se v hlavních oblastech pěstování vyrábí pálenka a víno. Dužina se zpracovává na kompoty, zavařeniny, přidává se do cukrářských výrobků apod.
Ananasovníky pěstované ve stínu nevytvářejí plody, ale jejich listy poskytují kvalitní přadná vlákna, která se získávají ručně máčením listů. Z dostatečně namočených listů se odděluje vlákno, které se propírá, suší, bělí a česá. Vyrábějí se z něj velmi jemné tkaniny.