Detail

Popis

---

Mřížkovec kuželovitý je mechorost. Lupenitá stélka je statná, 5 - 20 cm dlouhá a 1 - 2,5 cm široká, vidličnatě dělená, široce pentlicovitá, s měkkou střední rýhou, sytě zelená až tmavozelená, někdy s purpurovým nádechem, za vlhka lesklá, voní po pižmu nebo terpentýnu. Na povrchu stélky jsou nenápadná, mírně protáhlá šestiboká políčka s dýchací dutinou uprostřed. Mezi žebrem a okrajem stélky je asi 6 - 7. Okraj stélky je široký, otevřený většinou 3 - 4 řadami prodloužených buněk.

Středem stélky, který představuje nezřetelné, poměrně široké, dole slabě vyklenuté žebro, se táhnou slizové kanálky. Epidermální buňky jsou tenkostěnné, v rozích většinou neztloustlé, jejich vnější stěny jsou ploché, dýchací otvory jsou ve vyvýšené části jsou tvořeny čtyřmi až pěti kruhy složenými z 6 - 8 buněk, buňky vnitřního kruhu mají ztlustlé stěny. Po obou stranách žebra jsou ventrální šupiny, oddálené, nesouměrně protáhle vejčité s velkým polokruhovitým výrůstkem, bezbarvé, někdy slabě nachové.

Je to dvoudomý druh. Samčí terče jsou hrubě bradavičnaté, červenofialové, s vyvýšenými okraji a okrajovými šupinami. Antheridia jsou ponořená v lahvicovitých dutinách, které ústí kuželovitými papilami. Na spodní straně stélky vytváří pupeny, ze kterých vyrůstají výběžky sloužící k vegetativnímu rozmnožování.

Čeleď:
Conocephalaceae – mřížkovcovité

Výskyt:
Druh roste od Evropy až na Kavkaz, v ČR roztroušeně až hojně. Vyskytuje se na stinných a vlhkých místech, podél potoků, na bázi skal, na silikátovém i vápenitém substrátu z nížin do hor. Velmi často roste na substrátech vytvořených nebo pozměněných člověkem, jako jsou různé zídky. Vyhovuje mu obohacení substrátu bázemi vyplavenými z malty.

Použití:
Ve středověku byla rostlina používána k léčbě jaterních onemocnění.