Detail

Popis

---

Topol černý může dorůst do výšky až 32m. Má širokou korunu a rozložité větve. Kmen má tlustou špinavě šedou, hrubě popraskanou borku. Listy mají dlouhý řapík, jsou delší než širší, ve tvaru trojúhelníku až kosočtverce, jsou lysé, vroubkovaně pilovité, na povrchu tmavší. Topol černý je dvoudomý strom s dobou kvetení v dubnu, samičí jehnědy jsou až 10cm dlouhé, válcovité a purpurově červené, samičí jehnědy jsou štíhlejší, řidší a nazelenalé. Pěstují se četní kříženci a odrůdy topolu černého.
Dioskurides doporučoval obklad z topolových listů a octa při dně. Plody s octem proti epilepsii. Topolová mast se používala od středověku jako ochlazující prostředek ke vtírání, který mírní bolesti. Propolis byl známý již ve středověku, Egypťané ho používali k balzamování, Řekové a Římané ho již považovali za léčivý prostředek. Na dlouhou dobu pak byl propolis opomíjen a až počátkem 19. století se začal používat na ošetření ran.
Možnost záměny topolu černého za jiný topol není častá. Jiné druhy topolů se zřetelně liší tvarem listů od topolu černého a jeho hybridů.

Čeleď:
vrbovité

Původ:
Topol černý pochází z Evropy jižně od Baltického moře, roste v severní a střední Asii a v Severní Ameriky.

Použitelné části:
Používají se pupeny, kůra a listy, propolis se skládá z tmelovité pryskyřice medonosných včel. Včely sbírají lepkavé kapičky z pupenů různých stromů včetně topolu černého a směšují je s voskem a se slinami.
Rostlina obsahuje předstupně kyseliny salicylové, flavonoidy, v pupenech silice, účinkují slabě proti zánětům, snižují horečku, mírní bolest, pupeny mají antibakteriální účinek. Propolis obsahuje vosky, složky pryskyřice, fenolické substance, flavonoidy, kyseliny fenolkarbonové, silice, působí proti bakteriím, virům a posilují imunitu.

Sběr:
Pupeny se odtrhávají před rašením v únoru a v březnu a ihned se zpracovávají. Místo topolu černého je možné sklízet pupeny osiky a jiných druhů topolu. Sběr kůry a listů je stejný jako u osiky.

Pěstování:
Topol černý vyžaduje nevysýchavou a živnou půdu s dostatkem vápna. Na příliš suchých stanovištích je náchylný k chorobám a k lámavosti vrcholů. Roste ve vlhkých lesích, hlavně v lužních lesích a na březích řek.

Použití:
Kůra a listy topolu černého účinkují stejně jako osika. Topolová mast, připravovaná z pupenů topolu a z vazelíny, dnes není častá, ale dříve se používala proti revmatickým obtížím, na hemoroidy, omrzliny a na popáleniny od slunce. Pryskyřná hmota je obsažena v různých výrobcích na trhu, například v kapslích, tinkturách, ale také ve žvýkací gumě a v některých zubních pastách. Užívá se zevně při různých kožních chorobách - na akne, lupénku, neurodermatitidu, dále na rány, popáleniny a k preventivnímu ošetření kůže. Při vnitřním užívání podporuje imunitní systém a posiluje vitalitu.
Hlavně vnější použití propolisu může způsobit alergie. Kdo je alergický na propolis, nesmí tuto substanci užívat ani vnitřně a má se vyhýbat topolovým pupenům.