Detail

Popis

---

Kaštanovník jedlý je strom vysoký až 40 m, korunu má širokou. Ve své domovině dorůstá poměrně velkých rozměrů a dožívá se stovek let. U nás se pěstuje především v nížinách, kde plní funkci dekorativního stromu. Menší odrůdy jsou vhodné na zahrady jako solitéry a větší se pěstují pro plody.
Letorosty jsou zpočátku plstnaté, později lysé, zelenavé až červenohnědé a slabě hranaté.

Listy má podlouhlé či podlouhle kopinaté, 12 – 25 cm dlouhé, sytě zelené, lesklé, hrubě pilovité, naspodu zprvu hvězdovitě chlupaté a šupinatě žláznaté, brzy ale lysé.

Samčí jehnědy zelenavě bílé, dlouhé 12 – 20 cm. Kvete v květnu.
Číška 4 – 7 cm široká, se (1) 2–3 (5–7) nažkami.

Má řadu kultivarů, které se liší jak habitem, tak i tvarem a barvou listů.

Čeleď:
Fagaceae - bukovité

Původ:
Pochází z Malé Asie, jižní Evropy a severní Afriky.

Nároky:
Nároky na pěstování jedlého kaštanovníku jsou střední. Požaduje výživnou humózní půdu, stanoviště na plném slunci a střední vlhkost. Poměrně dobře snáší i ovzduší měst a tak je často k vidění v parcích či městských zahradách a zástavbách.

Použití:
Jedlé kaštany jsou typickou vánoční pochoutkou.
Již v minulosti byly využívány jako krmivo pro zvířata a potrava pro lidi, než se rozšířilo pěstování brambor. Plané odrůdy mají drobné plody (lesní kaštany) a kultivary pak velké (zvány též marony).

Jedlé kaštany obsahují až 35% škrobu, dále bílkoviny, sacharózu, dextrin, oleje aj.
Pro obsah těchto látek se pěstuje kaštanovník snad celá tisíciletí, jak dokládají vykopávky ze severní Itálie z doby bronzové a z kolových staveb.

Ze Španělska jsou známy z rozhraní neolitu a doby bronzové. Ze střední Evropy jsou nejstarší kaštanové sady známy z roku 1679, některé stromy dodnes žijí.
U nás jsou známé staré kaštanovníkové sady v Nasavrkách a Chomutově.

Listy kaštanovníku se využívají v lidovém léčitelství, mají uklidňující vliv na kašel. Využívají se též ve farmaceutickém průmyslu.

Plody obsahují 30-60% škrobu, 6-10% bílkovin, 15-20 % sacharózy, dextrin, 2-7% tuků, 40 mg vitamínu C a 15 mg vitamínu B ve 100g plodu. Dále minerální látky jako draslík a fosfor. Pro svůj obsah tříslovin jsou mírně protiprůjmové.

Chybí jim sodík, jsou proto vhodné pro lidi trpící srdečními chorobami a vysokým krevním tlakem. Problémem někdy bývá, jak se k lákavé pochoutce dostat.

Využít lze i dřevo, které je tvrdé a je využívané v nábytkářském průmyslu.