Detail

Popis

---

Kaštanovníky jsou mohutné stromy vysoké až 35 m, opadavé, vzácně samosprašné. Délka jejich života je dlouhá.

Plody jsou velké 5 cm, ostnitá číška se dvěma až třemi nažkami, bohaté na olej.

Listy kaštanovníku jsou velké a pilovité. Samčí květy jsou v dlouhých žlutých jehnědách, které se liší od květů ořešáku královského nebo lísky a připomínají spíše "šňůru perel". Plodem jsou žlutohnědé číšky s měkkými ostny, obsahující většinou tři nažky s tenkými, tuhým, kožovitým oplodím, na jednom konci zploštělým a vybíhajícím do špičky.

Kaštanovník setý (Castanea sativa) se většinou pěstuje ve své původní formě nebo v podobě ozdobných kultivarů, existují však i kvalitnější odrůdy, jako např. francouzská Castanea sativa macrocarpa ´Marron de Lyon´.

Americký kaštanovník zubatý (Castanea dentata) má menší a bohatší květy a sladší plody. Byl téměř zlikvidován epidemiemi sněti.

V současné době vyšlechtili američtí pěstitelé několik hybridních kaštanovníků odvozených od čínského Castanea mollissima.

Kaštanovník nízký (Castanea pumila) tzv. chinquapin, se v Británii pěstuje jen vzácně a bohužel zde neplodí, údajně je velmi sladký.

Pěstují se také další druhy rodu Castanea, jejichž plody jsou ceněny na celém světě.

Čeleď:
Fagaceae - bukovité

Původ:
Kaštanovník setý pochází ze Středomoří. Pro jeho plody i dřevo ho si ho velmi oblíbili již staří Římané, kteří se také zasloužili o jeho rozšíření. Hlavním vývozcem jedlých kaštanů bylo vždy Španělsko, pěstuje se ale také ve většině ostatních jihoevropských zemích a je zde důležitou složkou výživy. Za největší jsou považovány kaštany z Madeiry, jimiž se místní venkované živí každý rok po několik měsíců.

Pěstování:
Pro pěstování ve většině zahrad jsou kaštanovníky příliš velké, rychle dorůstají do výšky 30 i více metrů. Nesnášejí vápnité půdy, nejsou však vyloženě kalcifobní a mohou růst i v alkalických propustných jílovitých nebo suchých písčitých půdách. Po prvním roce už nemusíme přivazovat stromek ke kůlu.

Pokud pěstujeme kaštanovník spíše pro plody, než pro dřevo, vysadíme ho na slunečné straně lesa nebo větrolamu, nejlépe do závětří tisů nebo dubů cesmínovitých.
Pro pěstování ve skleníku jsou tyto stromy příliš velké, ani v nádobách se jim nedaří dobře a vůbec v nich nerodí.

Doporučuje se co nejmenší zásah, v zimě vyvazování větví. Vzhledem k váze plodů je nutné odstraňovat slabé a nemocné větve.

Kaštanovník je krásný strom, jehož listy se na podzim pěkně zbarvují. Plody často přináší užitek spíše zvířatům.
Kaštanovníky pěstované v sousedství dubů bývají zdravější

Sklizeň:
Kaštany setřeseme, vyloupeme a sušíme. V chladu a suchu vydrží asi rok, zcela usušené ještě déle.

Použití:
Kaštany se nejedí syrové, jsou výborné pečené. Vyrábějí se z nich známé nugáty, přidávají se do ovesné kaše, pudinků, chleba, pečiva, vdolků a dortů a používají se k dochucení pyré a nádivek. Vyrábí se z nich také likér.

Kmeny kaštanovníku byly dlouho užívány pro kolové hradby. Dřevo je trvanlivé, obsahuje však kazy a praskliny. Často se používá pro hrubší nebo venkovní truhlářské práce, např. rakve, nebo chmelové tyče. Poskytuje nekvalitní palivo, ale výtečné dřevěné uhlí. Plody se dříve užívaly k výkrmu prasat.

Množení:
Semenáče rychle rostou, ale pozdě plodí. Kvalitní odrůdy se očkují a roubují.

Choroby, škůdci:
V Americe zdecimovala sněť nejlepší místní druh, jinde však podobné choroby neznáme. Plody často odnášejí ptáci, především vrány a bažanti. Také veverky způsobují škodu.

Druhy rodu Castanea:
C. alnifolia - k. olšolistý
C. crenata - k. vroubkovaný
C. dentata - k. zubatý
C. henryi - k. Henryův
C. mollissima - k. měkoučký
C. ozarkensis - k. ozarský
C. pumila - k. nízký
C. sativa - k. jedlý
C. seguinii - k. Seguinův
C. × neglecta - k. přehlížený