Detail
Kategorie |
Okrasné listem |
Výška rostliny |
od 20 m
do 30 m
|
Barvy listů |
červená, zelená, žlutozelená
|
Typy listů |
listnaté, opadavé
|
Požadavky rostliny |
nenáročné
|
Použití rostliny |
solitéra, skupinové výsadby
|
Popis
Samotné čisté druhy jilmů jsou většinou statné stromy, ve stáří dosahující výšky 20 -30m. Jsou nenáročné a řada druhů bývala ještě na počátku minulého století přirozenou součástí naší flóry. V lužních lesích roste např.
Ulmus laevis – jilm vaz, v nížinách a podhorských oblastech
Ulmus minor syn. Ulkus carpinifolia – jilm habrolistý, ve vyšších polohách
Ulmus glabra syn. Ulmus montana – jilm horský.
Naše jilmy zasáhla holandská choroba – grafióza. Je to epidemická houbová choroba způsobená houbou Ceratocystis ulmi, která ucpává vodivá pletiva a způsobuje a způsobuje odumírání nejprve větví a poté celých stromů. Tato epidemie způsobila vymření všech populací jilmů u nás. Po sto letech choroba ustoupila a dnešní mladé populace jilmů jsou už téměř zdravé. Zřejmě jde o součást přírodního vývojového cyklu, kdy jednou za několik století musí zákonitě k takovým jevům dojít. Podobné příznaky se už několik let objevují také u platanů.
Ulmus glabra ´Pendula´ je převislý kultivar
jilmu horského. Je 2 -3m vysoký, větve má hustě kaskádovitě převislé a dosahují až na zem. Listy jsou oválné, často trojcípé, hrubé, drsné, velké až 10cm. Je to hezká solitéra pro jakoukoli zahradu.
Ulmus hollandica syn. Ulmus elegantissima ´Jacqueline Hillier´ - jilm holandský je malý, keřovitě rostoucí stromek, vysoký až 2,5m a široký 3m ( ve stáří 20 -30 let). Má pokřivené větve a husté, péřovité koncové větvičky. Ty zachycují nejvíce sněhu a to vede v zimě k občasným polomům. Jemná textura větvení a téměř bonsajovitě zakřivené kmínky dělají z tohoto jilmu nádhernou rostlinu. Koruna je široce polokulovitá až deštníkovitá. Listy jsou jakoby učesané, uspořádané v řadách, vejčité, zašpičatělé, ostře pilovité, světle zelené, velké 2cm.
Ulmus minor ´Umbraculifera´ je kultivarem
jilmu habrolistého, který má malou, kulovitou korunu a je vysoký až 4m. Kultivar
´Wredei´ roste široce sloupovitě až rozsochatě, je žlutolistý a dorůstá výšky 4 -6m. Žlutá barva olistění je sytější na slunci než v polostínu.
Ulmus parvifolia – jilm malolistý ( čínský) dorůstá výšky 3 -6m, má řidší vzdušnou korunu a světlejší, našedlou, hladkou kůru. Listy jsou zelené, zašpičatělé, s pilovitým okrajem, dlouhé 3 -5cm. Je údajně rezistentní vůči grafióze.
Ulmus parvifolia ´Hokkaido´ je zakrslý. Na první pohled nevypadá jako dřevina. Je vysoký max. 20cm a roste velmi pomalu. Má tenké, krátké, zkadeřené, jemně zakřivené větvičky, které nesou malinké jen půlcentimetrové, sytě zelené lístečky umístěné v řadách. Dají se přirovnat ke známé skalkové kapradince sleziníku červenému ( Asplenium trichomanes). Tato miniatura se hodí do skalek.
Původ:Jilm malolistý pochází z Číny.
Pěstování:Jilmy se nepoužívají do větších skalek. Některé zajímavé kultivary jsou vhodné pro malé zahrady. Jsou nenáročné, rostou v každé propustné zahradní půdě na slunném stanovišti.
Jilm holandský vyžaduje vlhčí, propustnou, humózní půdu s rašelinou nebo jehličnatou a světlé až pohostinné stanoviště. Je to krásná, jemná solitéra, můžeme ji ale vysadit i na okraj vřesoviště nebo porostu nízkých až plazivých dřevin.
Jilm malolistý kultivar
´Hokkaido´ vyžaduje teplé, chráněné stanoviště, zimní kryt chvojím.
Množení:Keřovité kultivary se množí řízkováním, převislé, sloupovité apod. roubováním.
Jilm holandský se rozmnožuje řízkováním nebo odnožemi, které se ale tvoří jen v malé míře.
Jilm malolistý kultivar
´Hokkaido´ se množí letními řízky.