Detail

Popis

---

Hlošina úzkolistá je malý strom s opadavými listy a nepravidelnou stavbou, až 7m vysoký. Větve mají trny dlouhé až 3cm. Listy jsou zelenavě šedé, pokryté šupinovitými chlupy. Hlošina kvete v květnu až červnu malými, světle žlutými, vonnými květy. Plody jsou nepravé bobule, podobné olivám, jsou jen 1cm velké, při zralosti žluté až žlutohnědé.
Hlošina chocholičnatá (Elaeagnus umbellata) má na podzim husté chomáče červených, vejčitě kulatých, nepravých bobulí velikosti hrášku.
Strom připomíná svými převislými větvemi sukovitý olivovník. Květy olivovníku jsou bílé. Listy tvarem a barvou připomínají vrbu bílou, ale ta nemá trny.

Čeleď:
hlošinovité

Původ:
Hlošina úzkolistá pochází z Asie, roste na Středním Východě, v teplejších oblastech Evropy zdomácněla.

Použitelné části:
Používají se plody tohoto stromu. Listy obsahují kyselinu ellagovou, kvercetin, kamferol, kyselinu p-kumarovou. Kůra obsahuje třísloviny, barviva, tetrahydroharmol a deriváty. Plody obsahují plodové kyseliny, cukr, bílkoviny, vitamín C, minerální látky draslík a fosfor.

Sběr:
Žluté plody se trhají od září do října. Bohužel dozrávají pouze v teplejších oblastech.

Pěstování:
Hlošina je nenáročná, podobně jako rakytník žije v symbióze s paprsčitými houbami a může si tak opatřovat vzdušný dusík. Je teplomilná, odolná vůči suchu, větru a proti zasolení.

Použití:
V lidovém léčitelství se považuje hlošina za prostředek uvolňující hleny, ale používá se zřídka. Plody jsou zdravé a výživné. Jsou opomíjené, asi pro svou nenápadnost a sladce moučnatou chuť v syrovém stavu. Plody zpracované na marmeládu, želé, kompot nebo na likér mají dobré aroma.
Hlošina okoličnatá má dost kyselé plody. Jejich červenou barvu způsobuje karotinoid lykopin, tato červená látka známá u rajčete, váže volné radikály a tím působí preventivně proti rakovině. Plody hlošiny obsahují až 17krát více lykopinu než rajče, takže by mohly v budoucnu vzbuzovat zájem.