Detail

Popis

---

Bukové lesy působí nejmohutněji a nejmalebněji. Buk patří k našim nejčastějším lesním dřevinám.

Plody buku lesního jsou uzavřeny po dvou v číškách, které se v době zralosti otevírají čtyřmi cípy. Povrch číšky je sametově matný, porostlý četnými delšími, na vrcholu zahnutými, tuhými ostny, mezi nimiž jsou ještě měkké řídké chlupy. Číšky jsou hnědé, asi 2,3 cm dlouhé a 1,5 cm široké.

Semena jsou trojboká, mají svraštělý povrch a červenohnědou barvu. Jsou asi 1,5 cm dlouhá a 0,7 cm široká.

Nažky jsou trojboké, na hranách úzce křidlaté, na bázi mají velký trojúhelníkovitý pupek plodní, na vrcholu krátký zobánek. Oplodí je hladké, lysé, na křídlatých okrajích krátce chlupaté, středně lesklé. Plody jsou skořicově hnědé, asi 2 cm dlouhé a 1 cm široké.

Hypokotyl je krátce pýřitý. Klíční listy jsou příčně široce oválné, přisedlé, kolem 30 mm široké, na konci nepravidelně chobotnaté, na bázi s tupými, střelovitými výběžky, s žilnatinou vidličnatě větvenou. Jsou lysé, kožovité, na líci tmavozelené, na rubu nápadně bělavé. První dva listy jsou vstřícné, další střídavé, na jemně a dlouze pýřitých stonkových článcích, jsou široce vejčité až vejčité, zašpičatělé, na okraji mělce vykrojené až oddáleně zubaté, krátce řapíkaté, jemně přitiskle chlupaté, se zpeřenou žilnatinou a opadavými palisty. V prvním roce se většinou vyvinou tři listy.

Čeleď:
Fagaceae – bukovité

Výskyt:
Buk je druhem spíše chladnějšího a vlhčího stupně od 400 do 1000 m.n.m.

Množení:
Strom je rozšiřován lesní zvěří, na jeho šíření má velký podíl i člověk. Rozmnožuje se pouze generativně, kulturní odrůdy vegetativně – roubováním. Semenáčky se vyvíjejí od června. Klíčivost je krátkodobá.

Použití:
Dřevo buku je tvrdé, těžké, málo pružné, roztroušeně pórovité, nepravidelně štěpné. Používá se při chemickém zpracování dřeva k výrobě celulózy, v nábytkářství, parketářství i jako topivo. Listy jsou dobrým stelivem a krmivem pro kozy.