Detail

Popis

---

Vřes čtyřhranný je stálezelený až 30cm vysoký zakrslý keřík, větévky jsou zpočátku poléhavé a pak vystoupavé. Listy jsou malé, kožovitě tuhé, křížmostojně ve 4 řadách uspořádané, hustě jako tašky na střeše přiléhavé, přisedlé, až 5mm dlouhé, podlouhle kopinaté, tupé, trojhranné, nahoře konkávní, na rubu oblé, uprostřed brázdité, chloupkaté. Květy jsou pěstičetné, bílé a někdy narůžovělé, nící, jednotlivé, úžlabní, uspořádané v krátlkých řídkých hroznech. Květní stopky jsou spoře olistěné, asi 10mm dlouhé, v době plodnosti prodloužené asi na 25mm. Kališní lístky jsou volné, vejčitě podlouhlé, kratší než květní korunka, nažloutlé, blanité. Květní korunka je až 8mm dlouhá, opadavá, zvonkovitá, asi do poloviny laločnatá. Tyčinky jsou uzavřené v korunce, prašníky se otevírají větším otvorem, na špičce s dlouhým, dozadu ohnutým přívěskem. Semeník je svrchní, pětipouzdrý, čnělka je na bázi ztlustlá. Tobolka vzpřímená, kulovitá, asi 4mm velká, v pouzdrech pukavá. Keřík kvete od dubna do května.
Z 12 druhů šupinového vřesu je většina v kultuře. U nás se ale vysazuje téměř výhradně vřes čtyřhranný a jeho odrůda ´Edinburgh´, jejíž původ není přesně znám a která s vyznačuje velkými bílými květy.

Čeleď:
Ericaceae - vřesovcovité

Výskyt:
Vřes čtyřhranný roste na suchých, kamenitých stepích a tundrách, snáší vápník. Vyskytuje se v arktické Evropě zejména v horách, v severním Rusku, Finsku, Norsku,Švédsku a ve Špicberkách.

Pěstování:
Pokud chceme tento vřes pěstovat, musíme mu poskytnout polostinnou polohu, nevápenatou, na rašelinu bohatou a vlhkou půdu. Velmi dobře vypadá vysazený mezi velkými kameny. Při nedostatku sněhu je nutná zimní přikrývka.