Detail

Popis

---

Vrba plazivá je keř s větvemi rozprostřenými v půdě, plazivými pod zemí. Nad půdní povrch vyčnívající větévky jsou kolmo vztyčené, vzácně přes 50cm vysoké, žlutohnědé nebo načervenalé, lysé, pouze nejmladší výhony jsou krátce huňaté. Listy jsou štíhle kopinaté, až 4cm dlouhé, ve svém středu nejširší, na bázi a špičce zašpičatělé, celokrajné, mají 4 -6 párů postranních žilek. List je sytě zelený, lesklý, zpočátku chloupkatý, lícní strana je brzy lysá, rub dlouze hedvábně chloupkatý, později lysý, řapík je až 3mm dlouhý, palisty velmi malé, jen vzácně vyvinuté. Jehnědy jsou vejčité, samčí s dlouhými, lysými nitkami, samičí jehnědy jsou špičatě vejčité, až 12mm dlouhé, semeník je dlouze stopkatý, vejčitě kuželovitý, hustě chloupkatý. Čnělka je podlouhlá, větve blizny jsou většinou nahoru postavené. Podpůrný listen je výrazně dvoubarevný, báze světlejší, přední část světlá, přední část černá, chloupkatá, špička vousatá, nektarová žláza má kyjovitý tvar.
Keř kvete od dubna do května, těsně před rašením listů.
V důsledku půdních meliorací se tato vrba stala ve střední Evropě vzácnou. Různé klony se ve Švýcarsku vyskytují pouze na rašeliništích a mají chloupkatý semeník. Dále se rozšiřují na subspecie: ssp. Galeifolia s jazykovitými, opakkopinatými listy a ssp. Angustifolia s listy podlouhlými.

Čeleď:
Salicaceae - vrbovité

Výskyt:
Vrba plazivá roste od pahorkatiny až na hranici lesa, v nížinných i horských rašeliništích, na loukách a chudých pastvinách, většinou na vápenatých půdách. Vyskytuje se téměř v celé Evropě, od západní Evropy na východ až po východní Asii. Na Iberském poloostrově pouze na severu, ve Skandinávii jen na jihu. Ve Švýcarsku ve středních polohách, v Juře a v předhůří Alp, v Bavorsku, Rakousku, u nás v nížinách, na bažinách, slatinách a mokrých loukách.