Detail
Kategorie |
Okrasné listem |
Výška rostliny |
od 2 m
do 3 m
|
Barvy rostliny |
hnědá
|
Tvary rostliny |
jehněda
|
Barvy listů |
zelená, modrozelená
|
Tvary listů |
celokrajné, vejčité
|
Typy listů |
listnaté, opadavé
|
Měsíce kvetení |
Květen
|
Požadavky rostliny |
slunce, polostín, vlhko, propustné půdy, nenáročné
|
Popis
Vrba dvoubarvá je vzpřímený, 2 -3m vysoký keř. Větve jsou šedohnědé, mladé výhony žlutozelené, na sluneční straně většinou červenohnědé, polomatné lysé, čerstvě odkorněné dřevo má roztorušené 2 -3cm dlouhé proužky. Listy jsou opakvejčité, až 7cm dlouhé, přední část je poněkud širší, špička často dozadu ohnutá, čepel celokrajná, většinou s malými žlázkami, oboustranně lysá, horní strana je sytě zeleně lesklá, rub s hustým namodralým voskovým povlakem až ke špičce, postranní žilnatina je rozmístěná v pravidelných vzdálenostech. Řapík je až 1cm dlouhý, palisty velmi malé, 1,5mm dlouhé, úzce klínovité, žláznaté, brzy zasychající. Jehnědy jsou stopkaté, boční. Samčí jehnědy jsou špičatě vejčité, nitky na bázi často krátce srostlé a spoře chloupkaté, samičí jehnědy jsou cylindrické, až 4cm dlouhé, v době plodnosti výrazně prodloužené, semeník je krátce stopkatý, vejčitě kuželovitý, hustě světle a hedvábně chloupkatý, čnělka je podlouhlá, větve blizny často zahnuté. Podpůrný listen je dvoubarvý, báze světlejší, špička světle hnědá, vnější strana bělavě chloupkatá, vousatá. Nektarová žláza je plochá a uťatá. Tato vrba kvete od poloviny do konce května. Často se zaměňuje s podobnou severskou
Salix phylicifolia a s
Hegetschweilerovým křížencem.
Čeleď:Salicaceae - vrbovité
Výskyt:Vrba dvoubarvá je endemická v evropských horských oblastech, vzácněji v Alpách. Roste na vlhkých místech v porostech vyšších trvalek. Byla objevena na Brockenu v pohoří Harzu, kde ale vymřela. Vyskytuje se dnes v pohoří Parenejí, Plateau Central, ve Vogesách, Karpatech, v Alpách je ještě málo známá, ve Švýcarsku -dvě naleziště jsou v oblasti Gotthardu, v jižním Tyrolsku v horách severně Pustertalu.