Detail

Popis

---

Hřib babka patří k druhům, které jsou vázány mykorrhizou na různé druhy především jehličnatých, ale i listnatých stromů. Babka se snadno pozná podle začervenalé báze třeně a políčkovitě rozpukaného klobouku u dospělých plodnic. Příčinou trhlin je to, že dříve ukončuje povrchová vrstva s pokožkou, zatímco spodní vrstva dužiny klobouku ještě pokračuje v růstu. Bledě červená spodní vrstva pokožky klobouku pak vyplňuje trhlinky. U starších plodnic již prasklinky blednou nebo jsou žluté. Dalším význačným znakem je začervenalá báze třeně.

Hřib babka má klobouk 3 -8cm široký, hnědý, v dospělosti políčkovitě rozpraskaný a v trhlinách červený. Póry jsou žlutě zelenavé, po pomačkání modrozelené. Třeň je 3 -6 x 7 -1,4cm velký, žlutý, v dolní polovině karmínově červený. Dužina je žlutá, pomalu modrající, výtrusy jsou světle okrově hnědé, vřetenovité, tlustostěnné, hladké. Cystidy jsou kyjovité.

Další hřib hřib plstnatý (Boletus subtomentosus) se také podobá babce. Pokud je klobouk na povrchu rozpukaný, nikdy není v trhlinách červený. Tento hřib plstnatý může být zaměněn za vzácný hřib kaštanový (Boletus spadiceus), který má klobouk hnědočervený až tmavohnědý, neplstnatý. Na žlutém třeni je jemná červená síťka.

Roste v jehličnatých lesích. Hřib plstnatý má klobouk 3 -10cm široký, hnědý až šedohnědý, sametový, nerozpukaný. Póry jsou zlatožluté, po pomačkání slabě zelenají, později špinavě hnědnou. Třeň je 6 -10 x 1,2 -2cm velký, žlutý a za čerstva voní slabě jodoformem. Výtrusy jsou medově žluté, vřetenovité, tlustostěnné, hladké. Cystidy jsou kyjovitě vřetenovité.

Čeleď:
Boletaceae - hřibovité

Výskyt:
Hřib babka roste ve smrkovém jehličí, mladých borových porostech, dubohabrových hájích i v podhorských smrčinách, od léta do podzimu. Neroste jen na rašeliništích a vysoko v horách.

Použití:
Hřib babka je jedlý, zejména mladé plodnice jsou chutné. Starší plodnice bývají napadány larvami hmyzu.