Detail

Popis

---

Tušalaj je vzpřímený, až 4m vysoký, rychle rostoucí keř. Kůra je zpočátku drsná, pak šedohnědá, podélně rozpraskaná a korkovitá. Mladé větévky a pupeny jsou žlutošedě plstnatě chloupkaté, pupeny nechráněné, bez šupin. Listy jsou vstřícné, krátce stopkaté, měkké a ztlustlé, na omak drsné, vejčité nebo oválné, tupé, na bázi zaoblené nebo srdčité, na okrajích ostře vroubkovaně pilovité, horní strana je svraskalá, temně zelená, na rubu šedě plstnatá, podobně i řapík. Palisty chybí. Malé květy jsou bílé a vonné, v poupěti často s načervenalým nádechem, pětičetné, v hustých, vyklenutých, vrcholových okoličnatých vrcholících, květní stopky jsou hustě chloupkaté. Kalich je srostlý s krátkou trubkou a krátkými cípy. Květní korunka je krátce zvonkovitá, až 8mm široká s malými cípy. Tyčinek je pět, jsou v korunce přirostlé, umístěné mezi korunními plátky, prašníky se otevírají směrem dovnitř. Semeník je spodní, čnělka krátce trojcípá. Plod je jednosemenná vzpřímená peckovička, vejčitá a poněkud zploštělá, korunovaná zbytky kalicha, zpočátku červená, později černá, lesklá. Pecka je téměř plochá. Keř kvete v dubnu, květnu a června.


Čeleď:
Caprifoliaceae - zimolezovité

Výskyt:
Tušalaj roste přednostně na vápenatých půdách a ve slunných stanovištích, v Alpách až do výšky 1400m, hlavně ve středozemních oblastech a v teplých místech střední Evropy, v Anglii, na Balkánském poloostrově, v jižním Rusku, u nás od nížin do podhůří roztroušeně až hojně.

Použití:
Ohebné větévky se dříve používaly k vázání snopů a v košíkářství. Peckovice jsou mdle nasládlé, téměř nepoživatelné. Květy má v oblibě hmyz, zejména včely a brouci.