Detail

Popis

---

Štědřenec horský je vzpřímený, 1,5 -6, v kultuře až 10m vysoký keř nebo strom, s hladkou, zelenohnědou kůrou. Větve jsou vzpřímené, šedozelené, lysé, mladé větévky jsou příležitostně chloupkaté, listy střídavé, na krátkých výhonech ve svazečcích nahromaděné, s 5 -9cm dlouhými, lysými až volně chloupkatými řapíky, čepel ke trojčetně zpeřená, úkrojky 3 až 8cm dlouhé a 1,5 až 4,5cm široké, vejčité až elipčité, na horním konci špičaté, vzácněji tupé, krátce trnitě špičaté, světle zelené, poněkud lesklé, mladé listy jsou dlouze volně chloupkaté, starší lysé nebo na rubu chloupkaté. Palisty chybí, květy jsou zažloutlé, příjemně sladce voní, měří 15 -40mm v průměru, je jich 20 -40 ve vrcholových, nících, 15 -40cm dlouhých, bezlistých hroznech. Květní stopky jsou 8 až 14mm dlouhé, řídce až hustě volně chloupkaté. Kalich je 5 -6mm dlouhý, zvonkovitý, volně chloupkatý, lehce dvoupyský, pysky jsou jen krátce zoubkaté. Pavéza je 14 -16mm dlouhá a stejně široká, okrouhlá až velmi široce opakvejčitá, na horním konci tupá nebo lehce vykrojená, lysá. Lusk je 3 -6cm dlouhý a 6 -10mm široký, podlouhlý, plochý, slabě členitý, na horním konci křídlatě kýlnatý, lysý, světle hnědý, opadávající, se 2 -6 ledvinovitě tvarovanými, plochými, hnědě lesklými semeny. Keř kvete od května do července, podle nadmořské výšky.

Čeleď:
Papilionacea - motýlokvěté

Výskyt:
Štědřenec horský roste ve světlých lesích, na mýtinách a skalnatých svazích, vyžaduje kamenité, mírně vlhké půdy v teplých polohách. Od pásma kopců vystupuje až do výšky kolem 2000m. Vyskytuje se v horách střední a jižní Evropy, od francouzských výběžků Jury podél jižních Alp a severních Apenin až po Karpaty.

Použití:
Listy štědřence se dříve používaly jako náhrada tabáku. Z jeho tvrdého, nažloutle zbarveného dřeva se vyrábějí hudební nástroje. Je to také oblíbený okrasný keř.