Detail

Popis

---

Skalníky jsou listnaté dřeviny velmi různého vzrůstu. Jsou to rostliny plazivé i nízké, nebo dorůstající výšky až přes 3m. Jsou opadavé, poloopadavé i stálezelené. Mají jednoduché celokrajné listy, které se na podzim zbarvují často červeně, a bílé až narůžovělé menší květy, jednotlivé nebo v chudých květenstvích. Plody jsou kulovité drobné malvičky, červené nebo černé.
Nejčastěji se na našich skalkách pěstuje Cotoneaster horizontalis nebo plazivý Cotoneaster dammeri a ojediněle se pěstuje Cotoneaster microphyllus.
Skalník rozprostřený je stálezelený až opadavý keř s typickým větvením, připomínajícím rybí kostru. Velmi se rozrůstá do šířky a proto není vhodný do malých skalek. V menší velikosti ho můžeme udržovat řezem. V květnu a červenci rozkvétá drobnými růžovými květy a na podzim je velmi ozdobný hojnými, téměř přisedlými červenými malvičkami.
Cotoneaster dammeri je pouze 10 -15cm vysoký, ale dlouhými kořenujícími větvemi se rychle rozrůstá a brzy zaroste i velké plochy. Má tuhé, na líci tmavozelené, na rubu bělozelené listy. V květnu až červenci vykvétají narůžovělé až načervenalé květy.
Cotoneaster dammeri var. radicans je mnohem menší.
Krásný skalník pro i pro malé skalky je stálezelený Cotoneaster microphyllus, který má drobné, 5 -8cm dlouhé listy s podvinutým okrajem. V květnu bohatě kvete drobnými bílými květy.

Čeleď:
Rosaceae - růžovité

Původ:
Skalník rozprostřený pochází z Číny, Cotoneaster dammeri rovněž z Číny a Cotoneaster microphyllus z Himálaje a z jihozápadní Číny.

Pěstování:
Skalníky vyžadují jen normální zahradní propustnou zem a plné slunce, ale porostou v polostínu. Vyhovuje jim sušší stanoviště. Při výsadbě musíme mít na paměti, že se rozroste do velké šířky, můžeme ho ale omezovat v růstu radikálním řezem.
Cotoneaster microphyllus vyžaduje chráněné stanoviště a zimní přikrývku, není příliš odolný a v zimě namrzá. Na jaře ale opět obráží a tím zůstává stále nízký, i když někteří odborníci uvádějí jeho konečnou výšku až 80cm.

Množení:
Plazivé druhy množíme snadno oddělením zakořeněné větvičky. Dobře se také množí řízky, které odebíráme u opadavých druhů zelené v červnu, u poloopadavých v červenci. V srpnu řežeme vyzrálé řízky u stálezelených druhů. Snadno se množí semeny a také hřížením větviček na jaře.