Detail

Popis

---

Růže vinná je žláznatá šípková růže patřící mezi evropské plané růže. Čerstvě narašené růže ze sekce Caninae voní po jablkách. Patří do podsekce Sepiaceae a Rubiginosae. Tyto skupiny zahrnují více drobných druhů, pro všechny je společná jejich silice, připomínající jablečnou vůni. O těchto růžích se říká, že voní, i když nekvetou. Nejsou tak hojné jako jiné evropské plané růže, a protože některé, jako např. růže vinná, mají dosti žláznaté i šípky, nesbírají se ani na šípkový čaj, ani neslouží jako podnože. Keře jsou totiž většinou hustě hákovitě ostnité a to by ztěžovalo práci při očkování.
Růže z obou podsekcí se liší i cytologicky: Rubiginosae mají počest chromozomů 2n= 35, Sepiaceae 2n= 42.
Růže vinná (Rosa rubiginosa) je téměř nezaměnitelná, nejen pro svou vůni, ale pro charakteristický okrouhlý tvar lístků ve složených, nejčastěji sedmičetných listech. Lístky jsou na okraji složeně žláznatě zubaté. Květy jsou většinou sytě růžové a kvetou koncem června. Květní stopky a šípky jsou hustě stpokatě žláznaté. Zpeřené kališní cípy se po odkvětu vztyčují.
Růže malokvětá (Rosa micrantha) je podobná růži vinné, liší se jen kališními cípy po odkvětu sehnutými a brzy opadavými.
Růže oválnolistá (Rosa inodora) má lístky eliptické a kališní cípy vzhůru vztyčené, ale květní stopky a šípky holé, nežláznaté.
Růže polní (Rosa agrestis) patří do podsekce Sepiaceae. Růže sem patřící mají lístky špičatě eliptické s vonnými přisedlými žlázkami, jejich květy jsou nápadně bílé, kvetou až začátkem července (poslední z evropských růží) a bohatě zpeřené kališní cípy se deštníkovitě sklánějí podél šípku dolů. Jejich čnělky jsou nápadně lysé.

Čeleď:
Rosaceae - růžovité

Podrod:
Rosa

Sekce:
Caninae

Původ:
Růže vinná, i ostatní růže z této sekce, rostou na vápencovém podkladu, zejména v krasových územích, ale i v Evropě od Irska po povodí řeky Don, na sever až po 60. stupeň s.š. Některé druhy, jako růže malokvětá, rostou i v severní Africe, růže polní i na Kavkaze a na Sinaji.