Detail

Popis

---

Dřeviny z rodu Rosa rostou převážně v mírném pásu, méně také subtropech. Jednotlivé druhy jsou úzce vázány na Evropu, Asii a Ameriku. Některé přirozeně rostou na velkém území, jiné jsou vázány na malá území a je možné je považovat téměř za endemity. Růže jehličkovitá se tomuto schématu vymyká. Je to spíše lesní růže, roste i na listnatých úbočích hor a v lesních pláštích. Pro původní obyvatele Sibiře a asi i Severní Ameriky, byla přírodním zdrojem vitamínu C, odvar ze šípků poskytoval oranžové barvivo. V přírodě ji botanici objevili až v roce 1805, vědecky ji popsal anglický botanik J. Lindley v roce 1820. je pochopitelné, že na tak velkém území je růže jehličkovitá značně variabilní, proměnlivá. Proto bylo popsáno více vnitrodruhových taxonů, často pokládaných za samostatné malé druhy. Objektivní je skutečnost, že na tak velkém území existují chromozomové rasy, které se vzhledem příliš neliší, ale liší se počtem chromozomů: evropské a asijské populace jsou většinou xaploidní (2n=42), americké oktoploidní (2n=56).
Růže jehličkovitá je prutnatý keř s podzemními výběžky, vytvářejícími někdy i větší polykormony. Kmínky jsou asi 1m vysoké, hustě, ale měkce štětinatě až jehlicovitě osténkaté, zvlášť při bázi. V horní části jsou spoře větvené, větévky obvykle nebývají ostnité. Opadavé listy jsou složené ze 3 až 7 podlouhle eliptických lístků, na konci zašpičatělých, jednoduše zubatých, na spodní straně bývají chlupaté. Palisty jsou široké, na líci sytě zelené, na rubu světlejší. Tmavě růžové květy vyrůstají jednotlivě, jsou 4 -5cm široké, jednoduché, vonné. Květe v květnu a červnu. Kališní lístky jsou celistvé, po odkvětu vzpřímené. Šípky jsou okrouhle hruškovité, holé.

Čeleď:
Rosaceae

Podrod:
Rosa

Sekce:
Cinnamomeae

Původ:
Růže jehličkovitá roste jak v Severní Americe, v Evropě a v Asii. V Severní Americe roste od břehů Beringova průlivu na Aljašce k jihu po stát Wyoming a dále na východ k Velkým kanadským jezerům, tedy po státy Michigan a New York. V Evropě roste přirozeně ve východní Skandinávii, tj. ve Švédsku a ve Finsku. Ruskem pokračuje přes Sibiř až k břehům Beringova průlivu na Čukotce. K jihu její areál zasahuje až po Pamir, Ťan-šan, Džungalský Alatau, Mongolsko, střední Čínu, Sachalin a severní ostrovy Japonska. Je tedy téměř věrná polárnímu kruhu a je to skutečně jediná růže, která roste cirkumpolárně.

Pěstování:
Botanický druh této růže se nepěstuje, spíše její variety.

Množení:
Růže snadno množíme řízkováním, hůře očkováním na vhodnou podnož.