Detail
Kategorie |
Stále zelené |
Výška rostliny |
do 1 m
|
Barvy rostliny |
bílá
|
Barvy listů |
zelená
|
Tvary listů |
celokrajné, čárkovité
|
Typy listů |
listnaté, stálezelené
|
Měsíce kvetení |
Květen, Červen
|
Požadavky rostliny |
polostín, stín, vlhko, propustné půdy, nenáročné
|
Použití rostliny |
solitéra, skupinové výsadby, v lékařství, osázení vodních ploch
|
Použitelné části rostliny |
stonek
|
Popis
Rojovník bahenní je stálezelený keř se vzpřímeně postavenými větvemi, až 1,5m vysoký. Má rezavě hnědé větve plstnatě chlupaté. Listy jsou čárkovité, kožovité, vespod červenohnědé, celokrajné, se silně podvinutými okraji. Květy vykvétají od května do června, bílé, s 10 tyčinkami, v bohatých, vzpřímených květenstvích na konci větví. Od října dozrávají hnědavé tobolky. Celá rostlina silně voní.
Na Sibiři lidé používali rojovník k odpuzování hmyzu, větve s kafrovou vůní dávali mezi šaty a do skladů s obilím. Vyšší dávky silice působí narkoticky a omamně. Germáni rojovník používali jako hořké koření do piva a tím se jeho opojné účinky zvětšovaly. Takový nápoj zřejmě posiloval i bojovou zuřivost Vikingů. I v novější době bylo aromatizování piva rojovníkem obvyklé, v oblasti Hannoveru byl rojovník jako přísada do piva zakázán až v 18. století. Mediciální používání rojovníku přetrvávalo až do 20. století ve formě nálevů nebo tinktur jako potopudný a močopudný prostředek, dále proti kašli, zánětům v krku a proti revmatismu. Vzhledem k jedovatosti při používání ve vysokých dávkách se dnes prodávají jen homeopatické přípravky.
Rojovník je jedovatý. Vnitřně dráždí žaludek, střeva, ledviny a močové cesty. Mohou se dostavit bolesti kloubů, omámení, křeče a silná potivost.
Čeleď:Vřesovcovité
Původ:Rojovník bahenní pochází ze střední a severní Evropy, roste v alpské oblasti, ve střední a severní Asii přes Sibiř až do Japonska.
Použitelné části:V homeopatii se používají sušené špičky větví. Rostlina obsahuje silice (ledol, palustrol, karvakrol, thymol, myrcen), arbutin, stopy alkaloidů.
Sběr:Rojovník se pro vlastní potřebu nesbírá.
Pěstování:Rojovník roste v rašeliništích, močálech, v močálovitých lesích s břízami a borovicemi. Vyžaduje mokré rašelinné půdy bez vápna. Vysušováním pozemků se omezil životní prostor rojovníku. V České republice je to chráněná rostlina.
Použití:V homeopatii se rostlina používá k první pomoci při bodných ranách, kousnutí psa, krevním výronu, tupém zranění oka a při pohmožděninách. Také mírní následky bodnutí hmyzem, hlavně, hlavně když je postižené místo opuchlé a chladné. Také pomáhají při vyrážkách a svědění a osvědčují se proti dně, kloubovému revmatismu, černému kašli a proti zánětům dýchacích cest. Rojovník je vhodný, když se obtíže zlepšují klidem nebo studenými obklady, ale při zhoršování stavu teplem, dotykem, pohybem působí nepříznivě. Mnohé homeopatické přípravky z lékárny obsahují tuto rostlinu se širokou účinností. Patří k nim i globuli nebo tekutá zředění Ledum D6 nebo D12. Homeopati většinou doporučují při akutních případech časté užívání, např. 5 kuliček nebo 5 kapek vždy po půlhodině. Jinak se přípravky užívají jednou nebo dvakrát denně.