Detail

Popis

---

Olendr obecný je vzpřímený, 2 -4m vysoký keř. Listy jsou většinou v přeslenech po třech nebo čtyřech, vzácně vstřícné, kožovité, čárkovitě kopinaté, 6 -15cm dlouhé, v řapík zúžené, se silně vystouplým hlavním nervem a mnoha souběžně se sbíhajícími postranními žilkami, často se stočeným okrajem. Květy jsou svítivě červené nebo bílé, asi 3mm v průměru, vrcholové, v okoličnatých hroznech, bez vůně. Kalich je nálevkovitý, hluboce pětiklanný, žláznatý, s odstávajícími, vejčitě kopinatými a zašpičatělými cípy. Korunka je talířovitě rozprostřená, s pěti doprava stočenými, kolovitě uspořádanými, šikmo zastřiženými cípy, v jícnu s pěti šupinami, které tvoří malou vedlejší korunku. Semeník má na bázi nektarové žlázky. Čnělka je nitkovitá, s tlustou hlavičkou blizny. Měchýřky jsou luskovitě protáhlé, rovné a poněkud smáčklé, vzpřímené, znatelně hranaté, až 15cm dlouhé. Semena jsou hustě huňatě chloupkatá. Keř kvete od června do října.
Kultura oleandru je možná pouze v nejmírnějších oblastech, ale i tak je určitý zimní chlad předpokladem pro bohaté kvetení v létě. Listy a výhony obsahují jedovatou mléčnou šťávu, její složení ochromuje je podobně jako u Strophantusu činnost srdce. V roce 1808 způsobilo údajně čerstvě nařezané dřevo použité jako rožeň na opékání smrt 8. napoleonským vojákům.

Čeleď:
Apocynaceae - toješťovité

Výskyt:
Oleandr obecný roste divoce na skalnatých svazích kolem jezera Garda. Je často vysazovaný a mnohde zplanělý v oblastech kolem Středozemního moře. Je velmi bujný ve vyschlých korytech řek a na písčitých půdách. Vyskytuje se ve Středozemí, od severní Afriky přes jižní Evropu po Izrael, Malou Asii a Írán.