Detail

Popis

---

Muk horský je keř vysoký 0,5 -3m, se šedými nebo červenohnědými větvemi. Mladé výhony jsou bělavě chlupaté, později lysé. Listy jsou elipčité až podlouhlé, opakvejčité, až 9cm dlouhé, tuhé, téměř kožovité. Okraje čepele jsou pilovité, na líci s žilnatinou jemně žláznatě tečkovanou, jsou temně zelené, na rubu modrozelené, na obou stranách se 4 -8 páry vedlejších žilek. Květy vykvétají v hustých, vzpřímených, většinou bělavě plstnatých chocholících. Korunní plátky jsou opakvejčité a podlouhlé, na bázi klínovitě zúžené, 4 -5mm dlouhé, růžově červené. Malvičky jsou kulovitě vejčité, 10 -15mm dlouhé, čtyřsemenné, šarlatově červené až hnědočervené, jedlé. Semena hruškovitého tvaru jsou až 5mm dlouhá. Muk horský kvete od června do července.
Tento keř vytváří spolu s mukem Mougeotovým na původních stanovištích v Alpách a v Juře mezidruhového křížence, který se nazývá mukem Hostovým (Sorbus x hostii). Listy tohoto druhu jsou na rubu řídce vlnatě uspořádané v asi 6cm širokých chocholičnatých hroznech a plody jsou oválně a korálově červené.

Čeleď:
Rosaceae - růžovité

Výskyt:
Muk horský roste v horách střední a jižní Evropy. Od Pyrenejí na východ až po Karpaty na sever ve švýcarské Juře, Vogesách a na Šumavě, na jihu roste tento druh všude, včetně Balkánského poloostrova a Itálie.

Použití:
V době hladu se sběrem, sušením a mletím plodů tohoto keře získávala přísada do mouky pro výrobu pečiva.