Zpět na seznam

Lýkovec jedovatý

Daphne mezereum

Foto: Lýkovec jedovatý
Detail
Kategorie Okrasné květem
Výška rostliny do 1 m
Barvy rostliny červená, bílá
Barvy listů zelená
Tvary listů celokrajné, kopinaté, řapíkaté
Typy listů listnaté, opadavé
Požadavky rostliny slunce, polostín, vlhko, vápenité půdy, propustné půdy, nenáročné
Použití rostliny solitéra, skupinové výsadby, v lékařství
Popis

Lýkovec jedovatý je vzpřímený keř až 150cm vysoký s pevnými prutovými větvičkami, na jejichž koncích vyrůstají střídavé listy, které jsou podlouhle obvejčité až kopinaté, krátce řapíkaté, až 8cm široké, celokrajné a jen na okrajích opatřené chmýřím. Květy, které se rozvíjejí dříve než listy, jsou v postranních, chudých svazečcích a vyrůstají v paždí opadlých listů z minulého roku. Barvu mají červenorůžovou, jen vzácně jsou bílé. Jsou velké 5 -10mm, trubkovité, s rozloženými cípatými korunními plátky. Voní omamně. Plod je vejčitě kulovitá, šarlatově červená peckovice, která má ostře palčivou chuť. Roste velmi pomalu a špatně se rozmnožuje, je jedovatý.
Lýkovec kvete od února do dubna. Ve světlejších vápencových územích a stepních lukách roste lýkovec vonný (Daphne cneorum), nízký keř s temně růžovými vonnými květy a červenohnědými plody. Užíval se jako rybí jed.
Zejména u dětí může dojít k otravě lýkovcem po požití červených peckovic. Všechny druhy lýkovce jsou chráněné a jejich sběr je u nás zakázán.

Výskyt:
Lýkovec jedovatý roste v Evropě a na Sibiři. U nás se vyskytuje roztroušeně ve stinných a světlejších lesích, na humózní půdě od nížin do hor.

Použitelná část:
Používá se kůra tohoto keře.

Sběr:
Kůra se loupe v březnu a dubnu před počátkem květu. Suší se ve stínu, většinou ve svazečcích. Droga nemá zápach, po delším žvýkání má trvale palčivou, ostrou chuť.

Použití:
Kůra obsahuje - hlavně v lýkové části - glykosid dafnin, pryskyřičný mezerin a hořčinu kokkognin. Květy obsahují silici. Mezerien je velmi dráždivý, na kůži vyvolává záněty a při dlouhém použití puchýře. Při požití způsobí všechny látky poruchy ve střevě. I plody jsou jedovaté. Vůně z květů vyvolává často bolesti hlavy. Je to droga zastaralá, dnes se vnitřně prakticky neužívá, snad jen ve formě extraktu a mastí v náplastech při kožních vyrážkách a k obkladům při revmatismu jako prostředku provokujícího a dráždícího. Je to velmi prudce učinkující jedovatý druh a musí se s ním zacházet opatrně.
Ve starém léčitelství se droga používala jako antiluetikum a projímavý prostředek.
Nové fotografie rostlin