Detail

Popis

---

Listnatec ostnitý je stálezelený keř, vysoký až 1m, s podzemním oddenkem. Má listy zmenšené na šupiny, k fotosyntéze slouží ploše rozšířené, listovité, až na 3,5cm zkrácené a do pichlavé špičky vybíhající stonky. Květy jsou malé, zelenavě bílé, s fialovými tyčinkami, které sedí na plochých stoncích. Kvetou od března do dubna. Červené bobulovité plody jsou 1 -1,5cm velké, kulaté, na zimu zůstávají na keři.
České jméno je odvozeno od pichlavých postranních stonků. Výhony zavěšené nebo vložené mezi zásoby, úspěšně odpuzují myši. Vědecké jméno „Ruscus“ je odvozeno od středověkého výrazu „Brusch“, který souvisí s dalším dřívějším použitím listnatce, svazky nepoddajných větví sloužily jako košťata. Dříve býval listnatec také zeleninou na jídelníčku. Dnešní porosty ve švýcarském Wallis dokládají tento způsob využití. Rostlina sloužila od dob antiky také k mediciálním účelům. Povařené a vínem zapíjené kořeny se doporučovaly ve středověku proti vodnatelnosti. Ale teprve kolem roku 1950 byly objeveny vlastnosti k posilování žilního systému. Listnatec se stal léčivou rostlinou roku 2002.
Možnost záměny tohoto keře s jinou rostlinou není možná.

Čeleď:
liliovité

Původ:
Listnatec ostnitý pochází ze Středomoří a jihu Evropy. Roste až do výšky 1000m.

Použitelné části:
Používají se čerstvé mladé výhony a sušený podzemní oddenek. Rostlina obsahuje steroidové saponiny, málo silice.

Pěstování:
Listnatec je velmi skromná rostlina, roste na všech půdách, které nejsou příliš vlhké. Dává přednost teplým oblastem se suchými, slunnými svahy, roste také v křovinách.

Sběr:
Pro zeleninu se sklízejí v dubnu až v květnu mladé výhony, které vyrůstají z půdy a jsou dosud chřupavě měkké, odřezávají se pokud možno co nejhlouběji. Kořenový oddenek se vyrývá na jaře nebo podzim a po omytí se suší na stinném místě. Větve s plody pro dekoraci bytu se dořezávají na podzim nebo v zimě.

Použití:
z této rostliny se vyrábí mnoho účinných preparátů. Osvědčují se podobně jako preparáty z jírovce maďalu při žilních problémech, které se projevují např. bolestmi a pocitem těžkosti v nohách, nočními křečemi v lýtku, svěděním a otoky nohou. Saponiny listnatce posilují ochablé žíly a zabraňují zánětům. Také utěsňují malé cévky a snižují tak pronikání tekutiny do okolních pletiv, které by mohlo způsobit otoky. Rostlina se osvědčila také pro hemeroidy. U citlivých osob mohou účinné látky vyvolat podráždění žaludku. V takovém případě je dobré brát léčivý prostředek k jídlu.
Z listnatce se také připravuje čaj ze sušeného oddenku.
Zelenina z listnatce se nevyrovná chřestu. Není tak vydatná a chutná spíše trpce nebo hořce.
Listnatec ve větším množství může způsobit průjem. Vhodnější je použití zelených větví s plody jako trvanlivé ozdoby v domě. Bobule jsou mírně jedovaté.
Listnatec ostnitý se pěstuje jako robustní rostlina k pokrytí půdy.