Detail
Kategorie |
Listnaté keře |
Výška rostliny |
do 100 cm
|
Barvy rostliny |
růžová
|
Tvary rostliny |
hrozen
|
Barvy listů |
zelená
|
Tvary listů |
zpeřené, celokrajné
|
Typy listů |
listnaté, stálezelené
|
Požadavky rostliny |
slunce, polostín, vlhko, teplomilná, hlinité půdy
|
Použitelné části rostliny |
květ, list, stonek
|
Popis
Indigovník barvířský je polokeř s asi 1m vysokým dřevnatým kmenem s bylinnými větvemi, na kterých vyrůstají střídavé lichozpeřené listy s celokrajnými podlouhle vejčitými lístky.
Listy vzhledem připomínají listy u nás známého trnovníku akátu.
Květy jsou drobné, růžové, uspořádané v hroznech a jako všechny bobovité rostlina mají srostlý kalich a 5 korunních lístků, z nichž tři jsou volné a dva srostlé v člunek. Hnědá kulovitá semena jsou uloženy v lusku.
Známe asi 350 druhů tohoto rodu, asi od roku 2000 př.n.l. jeho pěstování mimo Orient se rozšířilo až v 18. století, kdy se začal pěstovat také v jižní Evropě. Na území našeho státu jeho kultura nezasahovala.
Čeleď:Fabaceae – bobovité
Původ:Tento polokeř pochází ze západní Afriky, odtud se rozšířil do všech tropických i subtropických oblastí.
Pěstování:Pěstování indigovníku není složité. Semena se vysévají do sponu asi 30 x 30cm do dobře vyhnojené půdy, brzy vyklíčí a za 4 -5 měsíců je možné sklízet první nať. Sklizeň je možné opakovat třikrát, protože pokosené rostliny brzy obrůstají. Po třetím pokosení se zorané pole osadí jinou plodinou.
Použití:Indigovník pravý se pěstuje pro modré barvivo – indigo, obsažené v celé rostlině, zejména v listech. V poslední době je ale přírodní indigo potlačováno indigem syntetickým.
Škrob napuštěný indigem byl u nás znám jako šmolka na modření prádla. Indigo se také používalo k barvení a potisku tkanin.
Rostliny zbylé po vylouhování barevné složky se používají jako hnojivo nebo palivo.