Detail
Kategorie |
Trvalky |
Výška rostliny |
od 5 cm
do 10 cm
|
Barvy rostliny |
bílá
|
Tvary rostliny |
klas
|
Barvy listů |
zelená
|
Tvary listů |
zubaté, řapíkaté
|
Typy listů |
listnaté
|
Měsíce kvetení |
Červen, Červenec
|
Požadavky rostliny |
polostín, vápenité půdy, propustné půdy, náročné, humózní půdy
|
Použití rostliny |
skalky
|
Popis
Physoplaxis je monotypický rod - má pouze jediný druh. Dříve byl oddělen od rodu Phyteuma. U tohoto rodu se uvádí 30 -50 druhů domácích v Evropě a v Asii. Jsou to rostliny nízké až vysoké, s listy v přízemní růžici, s listnatými lodyhami a koncovým květenstvím ve strboulech (hlávkách) nebo v dlouhých klasech. Květy jsou fialové až tmavomodré, ojediněle bělavě žluté, s dlouhou vyčnívající čnělkou. Kvetou od května do srpna. Většinou jsou nenáročné, dobře rostou i kvetou.
Nejčastěji se pěstují
Physoplaxis orbiculare a
Physoplaxis scheuchzeri a pouze ojediněle nízká s širšími listy
Physoplaxis sieberi. na skalkách se vzácně setkáváme také s druhy
Physoplaxis hemisphaericum z vysokých hor Evropy a
Physoplaxis humile z Alp, které mají trávovité listy a bohaté květní hlávky. Jsou choulostivé a krátkověké. Na kyselých a vlhkých místech rostou
Physoplaxis nigrum s červenofialovými květy v klasu a
Physoplaxis spicatum s běložlutými květy v klasu. Oba druhy dorůstají až do 60cm a jsou domácí ve střední Evropě.
Zvonečník chocholatý je jen 5 -10cm vysoký. Listy má řapíkaté, ostře zubaté, velmi variabilní, v přízemní růžici, z které vyrůstají několik lodyh s bohatým strboulem zajímavých květů. Na bázi jsou květy nafouklé, modravě až nafialověle bílé, na konci se zužují v tmavě fialovou trubičku, ze které nápadně vyčnívá čnělka s dvěma bliznami. Kvete v červnu a v červenci. Lidově se jí říká „čertův drápek“.
Na vlhkých loukách a skalách v Evropě roste 10 -50cm vysoký
zvonečník hlavatý (Physoplaxis orbiculare). Dolní řapíkaté listy má variabilní, nejčastěji podlouhlé, pilovité. Tmavě fialové květy ve strboulu rozkvétají v červnu až srpnu.
Čeleď:Campanulaceae - zvonkovité
Původ:Zvoněčník chocholatý je původem z jižní části vápencových Alp.
Pěstování:Zvonečník chocholatý je na pěstování náročný. Na skalce mu připravíme drenáž, humózní vápnitou zem s příměsí vápencového štěrku a odklon od slunce. Dobře se mu daří v travertinu. Chráníme ho před plným sluncem a před plži.
Množení:Zvonečníky se při dobré péči samy vysévají.