Detail

Popis

---

V plném květu vypadá zářivka trochu jako pokojová azalka, pěnišník nebo rododendron, při bližším pohledu má mnoho společného s lokankou z rodu Clarkia. Pro podobu s azalkami se často nazývá „letní azalka“, i když nemá s těmito dřevinami nic společného. Někteří botanikové se domnívají, že jde o zástupce jediného rodu Clarkia, oba rody jsou totiž často spojovány v jediný, v takovém případě je nutné hledat zářivku pod názvem Clarkia amoena.
Mezi zahradníky se traduje, že zářivka velkokvětá je letnička hybridního původu, snad právě potomek druhu označovaného jako Clarkia amoena. V každém případě jde o severoamerické rostliny.
Během dlouhé doby pěstování bylo vyšlechtěno více kultivarů s jednoduchými i plnými květy. Právě plnokvěté kultivary bývají někdy srovnávány s azalkami nebo označovány za skupinu Azaleiflora. K nim patří např. kultivary ´Tiefkarmesin´ nebo ´Azaleenschau´.
Zářivky jsou křehké, jednoleté, 30 -40cm vysoké byliny s rozvětvenou drsnou lodyhou a s celistvými střídavými listy. Čtyřčetné květy vyrůstají v jednostranných hroznech, jsou bílé, růžové, karmínové, někdy i s kresbou v jiném tónu. Kvetou v červenci a srpnu.

Čeleď:
Oenotheraceae - pupalkovité

Původ:
Zářivka velkokvětá pochází z Kalifornie.

Pěstování:
Zářivky nejsou náročné na půdu, ale nesnášejí půdy těžké. Stanoviště by mělo být slunečné. Semena se vysévají od února ve skleníku či v pařeništi, nebo až v květnu přímo na záhon. Připravená sadba se vysazuje na vzdálenost 20 -40cm.

Množení:
Zářivky se množí semeny.

Použití:
Zářivky se pěstují jak ve skupinových výsadbách pro první polovinu léta, tak k řezu, případně se pěstují i jako hrnkové rostliny, připravované ke Dni matek.