Detail

Popis

---

Vrby jsou listnaté dřeviny různého tvaru. Jsou to velké stromy, různě velké keře i nízké plazivé keříky, které jsou velmi pěkné i do menších skalek.
Rod zahrnuje asi 350 druhů s hlavním rozšířením v mírném a chladném pásmu severní polokoule, některé rostu i v Jižní Americe, Africe a Indii. Jsou to dvoudomé dřeviny. Květy skládají jehnědy, známé „kočičky“. Plod je tobolka, která puká dvěma chlopněmi. Uvnitř jsou drobná semena s bílých chmýřím.
Jedna z nejhezčích plazivých vrbiček je vrba síťnatá, vysoká jen 5 -8cm. Má okrouhlé, na líci tmavě zelené, na rubu šedozelené až plstnaté listy s výraznou žilnatinou, podobnou síti. Jehnědy jsou na delších stopkách, samičí o dost silnější než samčí, které mají červené prašníky.
Vrba Salix serpyllifolia je menší, vysoká pouze 2 -3cm, kopíruje terén a obrůstá kameny. Roste na kyselých horninách, i když zásadité jí nevadí. Vystupuje vysoko nad hranici lesa.
Vrba Salix alpina je poněkud vyšší a zcela nenáročná. Má vystoupavé větve a jasně zelené listy, na okraji přitiskle brvité. Roste ve vysokých horách, na skalách a sutích nad hranicí lesa.

Čeleď:
Salicaceae - vrbovité

Původ:
Vrba síťnatá pochází z arktických a subarktických oblastí Evropy, Asie a Severní Ameriky.

Pěstování:
Vrba síťnatá vyžaduje vlhčí stanoviště a odklon od slunce. Dobře poroste i na kyselých horninách. Salix serpyllifolia vyžaduje vlhkou kamenitou kyselu zem a slunce a Salix alpina snese každou zahradní zem, v přírodě si vybírá vápencové horniny.

Množení:
Vrby se mezi sebou snadno kříží a k přírodním křížencům přibývají ještě kříženci vzniklý v kultuře. Semena vrb mají krátkodobou klíčivost, ale rostliny se snadno množí řízky, které dobře zakořeňují. U plazivých vrb kořenují větvičky ležící na zemi, a tak stačí větvičku s kořínky uříznout a zasadit.