Detail

Popis

---

Tolice vojtěška je vedle jetele lučního naší nejdůležitější jetelovinou. Je to trvalka.

Plodem je nepukavý lusk, otevírající se v břišním švu někdy druhotně. Lusky jsou spirálovitě stočené, na vrcholu vybíhají v krátký silný zobánek. Oplodí je lysé nebo olysalé, hladké, má jen slabě zřetelnou žilnatinu a je matné. Jeho barva je světle hnědá až tmavohnědá. Lusky měří asi 5,5 mm. Jeden plod obsahuje asi šest semen, hroznovitá plodenství asi patnáct lusků.

Semena jsou ledvinitá, mírně zploštělá. Kořínek je patrný, sahá přes polovinu děloh. Pod koncem kořínku je okrouhlý semenný pupek. Osemení je hladké, slabě až středně lesklé, žluté nebo světle hnědé. Semena jsou jednobarevná, nebo tmavě skvrnitá. Jsou asi 1,6 mm dlouhá a 1,2 mm široká.

Klíční listy jsou oválné, asi 8 mm dlouhé, na konci zaokrouhlené, krátce řapíkaté, lysé. První listy vyrůstají střídavě ve tvaru přízemní růžice. První list je široce okrouhlý, na konci mělce vykrojený, ve výkrojku s drobným hrotem, čepel je průměrně 7 - 8 mm široká, spočívá na řapíku až třikrát delším, palisty jsou úzce čárkovité. Druhý list a další listy jsou trojčetné, mají obvejčité lístky, na konci jemně zubaté a krátce zašpičatělé. Řapíček koncového lístku je znatelně delší. Čepele listů jsou lysé až velmi jemně chlupaté, okraje čepelí a řapíky jsou chlupaté zřetelněji.

Čeleď:
Viciacece – vikvovité

Původ:
Rostlina pochází z Asie.

Výskyt:
Na rozdíl od jetele, který se pěstuje spíše v oblastech bramborářských, najdeme porosty vojtěšky hlavně v oblastech řepařských a kukuřičných. Pěstuje se jako dvouletá až víceletá plodina v osevním postupu s obilovinami a okopaninami. Je velmi odolná proti suchu, takže i při větších vedrech zůstává stále zelená.

Množení:
Množí se pouze generativně. Plody zrají od srpna do pozdního podzimu, vydrží na rostlině celou zimu. Semena si klíčivost uchovávají mnoho let.

Použití:
Pro svůj vysoký obsah bílkovin a provitamínů má vojtěška příznivý vliv na tvorbu mléka. Je také dobrou medonosnou rostlinou.