Detail
Kategorie |
Letničky |
Barvy rostliny |
žlutá
|
Tvary rostliny |
vrcholík
|
Barvy listů |
zelená
|
Tvary listů |
zpeřené
|
Typy listů |
listnaté, opadavé
|
Měsíce kvetení |
Duben, Květen, Červen, Červenec, Srpen, Září, Říjen
|
Požadavky rostliny |
slunce, polostín, sucho, nenáročné
|
Použití rostliny |
v lékařství
|
Použitelné části rostliny |
stonek
|
Popis
Starček obecný je jednoletý až dvouletý polní plevel s přímou lodyhou, často od základu větvenou, jemně rýhovanou a řídce listnatou. Má vřetenovitý tenký kořen. Listy jsou lysé, živě zelené a trochu masité, objímavě přisedlé, zpeřeně rozeklané, dolejší chobotnatě laločnaté, zúžené v řapík. Krátce stopkaté květní úbory sedí v úžlabních, koncových, chudých vrcholících. Květy úboru jsou většinou trubkovité, světle žluté. Plodem je hustě pýřitá nažka. Kvete od dubna do října.
Výskyt:Starček obecný roste u nás jako polní plevel, v zahradách, rumištích, pasekách a příkopech.
Použitelná část:Z rostliny je použitelná nať.
Sběr:Kvetoucí nať se seřezává nad zemí a suší se přirozenou cestou. Droga je bez zápachu, má nahořklou chuť.
Použití:Rostlina obsahuje pyrolidinové alkaloidy senecin a senecionin, také rutin a inulin. Senecionin patří mezi jaterní jedy. Vyvolává trombózy jaterních žil, nekrózy jater a později cirhózy. Otravy byly zjištěny u zvířat, u lidí dochází k otravě požitím mléka krav, které se pasou a krmí pící obsahující starček. K otravám může dojít také po požití mouky, chleba nebo pečiva, které byly připraveny z obilí, do kterého se dostalo větší množství starčeku.
Droga se dnes už nepoužívá, dříve sloužila v nálevu na křeče hladkého svalstva a k mírnění krvácení nejrůznějšího druhu, v gynekologii, po extrakcích zubů, mandlí.
Starček nepatří do rukou laiků, i když je někdy používán v lidovém léčitelství.
Stejné alkaoidy obsahuje
starček bažinný (Senecio paludosus),
starček lesní (Senecio silvaticus),
starček přímětník (Senecio Jacobaea) a
starček Fuchsův (Senecio Fuchsii Gmelin).