Detail

Popis

---

Květy srdcovek jsou sotva zaměnitelné. Autorovi jejich vědeckého jména připomínala stavba květů ostruhy, proto Dicentra, z řeckého „dis kentron“, tedy dvouostruhý, ale prostý lid v nich viděl srdce.
Srdcovky nejsou početný rod. Existuje asi 15 druhů. Nejčastěji se pěstuje srdcovka nádherná, říká se jí „bylina z babiččiny zahrádky“. Je to zahradní efeméra, protože krátce po odkvětu, již na počátku léta, zasychá a zatahuje.
Ze severoamerických srdcovek se méně pěstuje srdcovka drobnokvětá (Dicentra eximia), která mí podlouhle srdčité květy, sytě růžové (nebo bílé u kultivaru ´Alba´). Další srdcovka Dicentra formosa ´Bountiful´ je velice dekorativní zejména díky jemně třikrát zpeřeným, stříbřitě šedým listem.
Srdcovky jsou vytrvalé byliny s hlíznatými, dužnatými a křehkými kořeny. Lodyhy srdcovky nádherné jsou 30 -90cm vysoké, pevné. Listy jsou 2 -3 krát trojčetné, lysé, ojíněné šedozelené. Květy jsou dvoustranně symetrické, zploštělé. Vnější korunní lístky jsou polosrdčité, na vrcholu protažené nazpět ohnutou ostruhu. Vnější korunní lístky jsou žlábkovité, vyčnívající z květu jako srdce zvonu. Základní zbarvení květu je růžové (vnější) a bílé (vnitřní korunní lístky), kultivary mohou mít květy celé bílé. Plod je tobolka s mnoha semeny.

Čeleď:
Fumariaceae - zemědýmové

Původ:
Srdcovka nádherná pochází z Číny a Japonska.

Pěstování:
Srdcovky vyžadují hlubší propustné zahradní půdy s dostatkem vláhy a polostinné stanoviště. Pokud mají dostatek vláhy, mohou růst i na výslunní. Na takových místech mohou být ale poškozeny podzimními mrazíky.

Množení:
Srdcovka se množí dělením trsů i řízkováním.