Detail

Popis

---

Přestože byla tato středoamerická letnička dovezena do Evropy již v 18. století, v řadě evropských zemí si cestu do zahrad teprve hledá. Je to jedna z nejspolehlivějších půdopokryvných bylin, která během měsíce hustě poroste jakoukoli plochu a pak je až do příchodu mrazů ozdobou zahrady svými úbory s širokými tmavými terči, pro něž bývá přirovnávána k malé slunečnici.
Ve Střední Americe roste ještě asi 6 dalších druhů rodu Sanvitalia, pojmenovaných po rodině Sanvitaliů z Parmy nebo podle stejnojmenného italského botanika. V Evropě se objevila v roce 1798, koncem 20. století ji lidé začali pěstovat také v závěsných nádobách. Vedle typická zbarveného druhu - hnědočerný terč a teple žlutý paprsek, se kolem roku 1987 objevil i oranžově kvetoucí kultivar ´Mandarin Orange´. Velmi vzácně se pěstuje někdejší kultivar ´Ligulosa´, se všemi květy jazykovitými, takže vypadá jako tzv. plný květ. Rostliny s takovými květy se občas objeví v každém výsevu.
Sanvitálie plazivá je 15 -20cm vysoká, bohatě rozvětvená bylina s celokrajnými, vstřícnými listy. Lodyhy jsou poléhavé, na konci vystoupavé. Květy vyrůstají v úborech klasické stavby, tj. trubkovité v černohnědém terči a jazykovité v obvodovém paprsku. Kvete od konce června do prvních mrazů.

Čeleď:
Asteraceae - hvězdicovité

Původ:
Sanvitálie plazivá pochází ze Střední Ameriky.

Pěstování:
Tato letnička vyžaduje písčitou propustnou půdu, teplé a slunné stanoviště. Nesnáší mráz. Na záhony nebo do venkovních truhlíků či závěsných nádob se vysazuje ve sponu 15cm až koncem května.

Množení:
Množíme semeny v březnu nebo v dubnu pod sklo do truhlíků nebo do pařeniště. Semena klíčí při teplotě 15 -18°C.

Použití:
Sanvitálie je krásná půdopokryvná rostlina vhodná i do závěsných nádob.