Detail

Popis

---

Rodové jméno Oenothera pochází z řečtiny. Starověcí učenci Dioskorides a Theofrastos označovali výrazem „onothéras“ příbuznou vrbovku chlupatou (Epilobium hirsutum) ze stejné čeledi. Je to složené slovo - „oinos“= víno a „ther“= (divoké) zvíře. Tradovalo se, že vinný výluh z kořenů zkrotí každé divoké zvíře.
Pupalky jsou velký rod, čítající asi 100 druhů, ale v zahradách se pěstují jen některé z nich. Farmacie se na tento druh zaměřuje, protože pupalka dvouletá (Oenothera biennis) je perspektivní léčivou rostlinou. Pěstovala se už od začátku 19. století v klášterních zahradách.
V okrasné zahradnictví je známá spíše pupalka missourská. Jako všechny pupalky otevírá květy až vpodvečer. Z ostatních pupalek se jako trvalka pěstuje také pupalka čtyřhranná (Oenothera tetragona), vysoká až 50cm, s lodyhami zakončenými hroznem postupně rozkvétajících zlatožlutých květů. Pěstuje se také v několika kultivarech.
Pupalka missourská je poléhavá, hluboko kořenící trvalka, asi 20cm vysoká, se silnými dužnatými červenohnědými lodyhami, nesoucími úzce kopinaté listy. Z úžlabí listů vyrůstají stopkaté, překvapivě velké, až 12cm v průměru, sírově žluté, čtyřčetné, doširoka rozevřené květy s dlouhou úzkou trubkou vyrůstající z přisedlé češule. Kvete během celého léta, od června do října. Má nápadně velká semena.

Čeleď:
Oenotheraceae - pupalkovité

Původ:
Pupalka missourská pochází z povodí řeky Missourii a z jihovýchodních států USA.

Pěstování:
Tato pupalka je nenáročná, vyžaduje jen propustnou půdu a otevřené výslunné stanoviště. V příliš bohatých půdách se rozrůstá, zabere plochu ač jeden metr čtvereční, ale kvete méně.

Množení:
Pupalka se množí semeny, často i samovýsevem. Poléhavé lodyhy někdy zakoření a pak je lze oddělit.

Použití:
Tato pupalka se vysazuje zejména jako nízká kvetoucí rostlina do skalek.