Detail

Popis

---

Rod Ranunculus zahrnuje asi 800 druhů rostoucích po celé zeměkouli. Jsou to jednoleté, ale většinou vytrvalé byliny, jsou mezi nimi nízké i vyšší skalničky. Listy mají různý tvar, jsou celistvé až mnohokrát dělené, lodyhy přímé i poléhavé, listnaté, většinou větvené. Květy jsou leskle žluté nebo bílé s mnoha tyčinkami, semeníky dozrávají v nažky se zobákem.
Pryskyřníky rostou v nížinách, ve stepích i v bažinatých oblastech, ale také v subalpínském až alpínském stupni evropských hor.
Pro skalku jsou vhodný např. Ranunculus parnassifolius. Je pouze 5 -8cm vysoký, má přímé až vystoupavé lodyhy, dlouze řapíkaté, tmavozelené listy a velké bílé květy.
Na kamenitých místech východního Středomoří roste žlutokvětý Ranunculus millefoliatus, vysoký 10 -15cm, nenáročný. Má hlízovité oddenky a jemně dělené listy.
Ranunculus amplexicaulis je vysoký 15 -30cm, velmi pěkný a nevyžaduje zvláštní péči. Má rozvětvenou lodyhu a velké bílé květy. Vyžaduje polostín a vlhkou humózní zem.
Pryskyřník vysokohorský je vysoký jen 5 -10cm. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté, v obrysu okrouhle srdčité, 3 -5 laločné. Kvete v červu a červenci bílými květy a v září někdy remontuje. Nažky mají dlouhý rovný zobánek. V přírodě roste na kyselých i zásaditých horninách.
V horách Balkánu roste podobný Ranunculus crenatus, který má vroubkovanou listovou čepel.
Ranunculus glacialis je dalším vysokohorským pryskyřníkem. Má lesklé lysé, tmavozelené, řapíkaté, trojčetné listy v přízemní růžici. Lodyhy jsou 8 -15cm vysoké. Má 1 -3 bílé, vně narůžovělé květy. Nažka má dlouhý zahnutý zobánek. Pěstuje se velmi obtížně. V přírodě roste na okrajích horských potoků a ve vlhkých skalních štěrbinách v alpínském stupni.
V evropských horách roste nenáročný Ranunculus montanus. Lodyhu má až 20cm vysokou, s 1 -2 velkými žlutými květy s odstále chlupatým kalichem. Kvete v červnu až září, má ploché nažky s krátkých zobánkem.

Čeleď:
Ranunculaceae - pryskyřníkovité

Původ:
Pryskyřník vysokohorský pochází z vyšších hor Evropy.

Pěstování:
Pryskyřník vysokohorský se pěstuje obtížně. Vyžaduje dobrou drenáž, ale zároveň vlhkou písčitou humózní zem. Nejlépe se mu bude dařit mezi ostatními vysokohorskými skalničkami, které se nerozrůstají.

Množení:
Pryskyřníky množíme výsevem v únoru až dubnu nebo kořenovými řízky v srpnu až září. Vzrostlé trsnaté rostliny můžeme na jaře dělit.