Detail

Popis

---

Pelyněk Verlotů je vytrvalá, našedle zelená, aromatická bylina, vyrůstající z dlouhých plazivých oddenků, ze kterých na podzim nebo v zimě vyrůstají přezimující listové růžice. Kvetoucí lodyhy jsou nejčastěji 1 -2m vysoké, přímé, tuhé, až 7mm v průměru, žlábkovitě hranaté, plné, s úzkou centrální dření, četné, krátce větvené, hustě a krátce šedě pýřité jednoduchými chlupy, s drobnými žlázkami, odění později olysávající. Listy jsou střídavé, husté, na povrchu zelené a lysé nebo olysalé, na rubu šedobíle plstnaté, s prosvítajícími žilkami, dolní široce vejčité nebo téměř okrouhlé, až 14cm dlouhé a široké, přisedlé, jednoduše nebo dvakrát peřenodílné, listové úkrojky jsou vstřícné, ve 4 -6 párech, velmi úzké, horní mnohem delší postranních, čárkovitě až čárkovitě kopinaté, až 9cm dlouhé a 1,3cm široké, avšak obyčejně užší, 4 -5cm dlouhá a 0,5 - 0,8cm široké, pozvolna zúžené v ostře špičatý vrchol. Střední a horní listy v květenství jsou postupně zúžené, méně dělené, s podlouhle čárkovitými nědělenými úkrojky, nejhořejší listy jsou trojklané nebo celistvé, velmi úzké. Květenství je bohaté, listnaté, úzce pyramidální, až 58cm dlouhé a 20cm široké, často nící, s četnými postranními kratšími obloukovitými větvemi, někdy velmi zkrácenými. Úbory jsou zelenavé, skládající málo větvenou úzkou latu nebo řídký hrozen, jsou zúžené, převyšující trojklané nebo jednoduché horní listy, elipsoidní, 3,5 -5mm dlouhé a 2,5 -3mm široké, heterogamní, s 9 -12 vnějšími pestíkovými květy, 2 -6 vnitřními obojakými a 6 -11 středovými rudimentárními květy. Zákrov je střechovitý, zákrovních listenů 13 -19, ve 3 -4 nezřetelných řadách, všechny listeny vně jsou tence pavučinaté, pýřité, vnější vypouklé, trojúhelníkovité až vejčité, špičaté s úzkým blanitým okrajem kolem zeleného středu, vnitřní eliptické až elipčitě obvejčité, velmi vypouklé, s širokým blanitým lemem kolem zeleného středu. Pestíkovité květy jsou úzké, trubkovité, 1,5mm dlouhé, kolem 0,3mm v průměru, zelenavě bílé nebo červeně nachové, s přisedlými žlázkami, čnělka s dvojklanou bliznou převyšuje korunu, semeníky jsou lysé, obojaké květy větší, nálevkovité, 2,5mm dlouhé, 0,4 -0,5mm v průměru, dole s přisedlými žlázkami, tyčinky s lysými nitkami, prašníky žluté, čnělka a semeník jako u pestíkových květů. Kvete v říjnu a listopadu.

Čeleď:
Asteraceae -hvězdicovité

Původ:
Pelyněk Verlotů pochází pravděpodobně z Číny, a to z centrálních jihočínských hor. Udává se také jeho výskyt v jihozápadní Číně.

Výskyt:
Pelyněk Verlotů je v Evropě znám už od roku 1873 z Francie. Později se rozšířil i do dalších západo-, jiho- a středoevropských zemí, což je v souladu s jeho ekologickými nároky. Dále je uveden výskyt v jednotlivých zemích s rokem prvního nálezu, někdy jen přibližným, ve Francii v roce 1873, Švýcarsku v roce 1902, Velké Británii 1908, v Itálii asi v roce 1915, v Německu 1920, na Ukrajině 1929, v Polsku 1935, v České republice v roce 1947, v Belgii 1949, v Rakousku 1950, Slovinko před 1952, Chorvatsko před 1968, Španělsko před 1968. Většinou se vyskytuje na druhotných stanovištích v sídlech a okolí, podél cest, ulic a plotů, na rumištích, podél železnice, někdy i na záhonech a podle vodních toků.
Na území České republiky byl objeven, sbírán a určen M.Deylem 11. října 1947 v Praze Dejvicích u Prašného mostu. Poprvé byl ale publikován až v roce 1972. Ze Sloveské republiky není dosud znám. Na území Velké Prahy se postupně rozšiřuje. Mimo Prahu byl zjištěn v jihočeském Písku (1975), u Trutnova (1988) a na Moravě v Olomouci (1985), všechny lokality se nalézají v planárním až kolinním stupni do nadmořské výšky 410m. Podle výskytu na území Prahy lze předpokládat, že druh byl kdysi pěstován a ze zahradnických nebo zahradních kultur mohl občas zplanět. Svědčí o tom některé výskyty v okolí zahradnictví, hřbitovů apod.
Pelyněk Verlotů se šíří v Evopě na ruderálních místech a vzácněji i podél vodních toků už více než 100 let. V České republice je znám asi 50 let.
Ve světě je znám tento pelyněk jako významný plevel z Argentiny a jako plevel je uváděn také z Uruguaye. V ČR byl zaznamenán plevelný výskyt druhu ve dvou zahradnictvích v Praze. Vzhedem ke schopnosti intezivního vegetativního rozmnožování a možnosti dalšího šíření zařazujeme tento drhu mezin plevele vnitřní karantény. Zjištěná ohniska výskytu v zahradnických závodech je třeba odstranit vykopáním kolonií, jejich vysušením a spálením, nebo, pokud se vyskytují mimo vlastní kultiry v obvodu zahradnictví, aplikací ekologicky vhodného herbicitu. Z hlediska ochrany životního prostředí je nutné dbát na to, aby druh v budoucnu nekolonizoval pobřeží přirozených vodních toků v lužních polohách, což by vedlo k nežádoucímu obohacení naší květeny.

Růstové podmínky:
Roste většinou na ruderálních stanovištích u cest a v ulicích, v okolí nebo přímo na pozemcích zahradnických závodů, na rumištích, na staveništích, vzácněji kolem železnice, ale dosud trvaleji jen ve městských sídlech nebo jejich blízkém okolí. Chová se jako epekofyt. Naše lokality leží v mírné teplé oblasti s mírnou zimou nebo vzácněji v teplé oblasti s mírnou zimou. Nalezneme ho na sušších i vlhčích půdách, dává ale přednost výživnějším vlhčím půdám, svědčí i tom jeho občasný plevelný výskyt na záhonech a v zahradnictvích nebo jejich okolí.
K jeho šíření přispívají zemní práce a používáná kultivátorů při obdělávání půd s výskytem druhu, např. v zahradnických závodech. Kultivací se přes 2m dlouhé podzemní oddenky, prorůstající půdu nehluboko pod povrchem, roztrhávají na menší části, a jejich části se dostávají s přepravovanou zeminou na další lokality, kde mohou postupně vyrůst nové porosty pelyňku. Na všech našich lokalitách byly nalezeny pouze sterilní, i když většinou kvetoucí rostliny. Tento pelyněk u nás totiž nevytváří semena, podobně jako v Anglii, i jinde v Evropě.

Množení:
Druh se množí téměř jen vegetativně. Může být proto šířen pouze diasporami vegetativními při zemních a stavebních pracích, nebo opakovaně diasporami generativními při dovozu cizí sadby do zahraničí apod. semena mohou snad dozrát v mírnějších zimách, dosud ale chybí pozorování.

Použití:
Tento pelyněk má dosud převážně negativní význam, a to jednak jako plevel v zahradnictvích a na záhonech, jednak při větším rozšíření v budoucnosti jako eventuální pylový alergén. Z toho důvodu nelze doporučit případnou introdukci do kultury, pokud by se prot to naskytly v budoucnu hospodářské důvody, např. využití druhu ve farmacii nebo jinde při průmyslovém zpracování.