Detail
Kategorie |
Květiny |
Barvy listů |
zelená
|
Tvary listů |
čárkovité, řapíkaté
|
Typy listů |
listnaté, opadavé
|
Požadavky rostliny |
slunce, vlhko, mrazuvzdorná, hlinitopísčité půdy, propustné půdy, nenáročné
|
Popis
Merlík bílý je jednoletá bylina. Plodem je jednosemenná nažka, uložená v okvětí, které se při manipulaci se semeny snadno odstraňuje.
Okvětí je lysé, pomoučené, zelené, pevně obepíná plod, jeho cípy se ale nepřekrývají, takže plod je částečně patrný.
Plody mají tvar čočky, po obvodu je patrný kořínek, na jehož konci je drobný hrbolek. Oplodí je blanité, dá se setřít rukou. Plod je matný, lysý, má šedočernou nebo šedohnědou barvu, měří v průměru asi 1,2 mm. Semeno má stejný tvar a asi stejnou velikost jako plod. Osemenění je středně až silně lesklé, jemně dolíčkované, tmavohnědé až černé.
Klíční listy jsou čárkovité, 7 - 10 mm dlouhé, krátce řapíkaté, lysé. První čtyři listy jsou párovitě sblížené, další střídavé – první dva listy jsou většinou vejčité až podlouhle vejčité, na konci zaokrouhlené, celokrajné, v bazální části nevýrazně zubaté. Řapíky jsou asi v délce poloviny čepelí, které jsou 10 - 15 mm dlouhé. Dva další listy jsou podobného tvaru, ale na okraji poněkud zubatější, většinou nepravidelně. Epikotyl i další články listů jsou vyvinuty. Celá rostlina je chlupatá. Listy mají v mládí na rubu červenofialovou barvu.
Čeleď:Chenopodiaceae – merlíkovité
Výskyt:Rostlina se vyskytuje hojně na rumištích, kompostech a na místech silně ovlivňovaných lidskou činností. Z polních kultur zapleveluje především okopaniny a ostatní širokořádkové plodiny.
Množení:Druh se rozmnožuje pouze generativně nažkami. Drobné plody zrají koncem léta a na podzim a vydrží dlouho na rostlinách. Oplodí a osemenění špatně propouštějí plyny. Propustnost se zvyšuje narušením obalů, vyšší teplotou a střídáním vyšší a nižší teploty. Nedozrálé hnědé plody klíčí rychleji. Semenáčky se objevují až později na jaře, snáší mráz do - 6 °C. Klíčivost si mohou semena podržet i několik let.
Použití:Nažky mohou být zkrmovány, ale musí být předem spařeny. V době hladu byly nažky přidávány do mouky a pekl se z nich tzv. hladový chléb. Mladá nať se dá také silážovat. Někde se z mladých listů připravuje špenát.