Detail

Popis

---

Mandragora podzimní je vytrvalá bylina s vělkou dužnatou kořenovou hlízou, často dělenou na dvě části. Listy jsou sestavené v mohutnou, k zemi přitisklou růžici, jsou řapíkaté, vejčité až vejčitě podlouhlé, 15 -20cm dlouhé, žilnatina je síťovitá, na líci vmáčklá, bělavá, povrch listů je tak krabatý. Listy se trochu podobají listům reveně. Květy jsou jednotlivé na krátkých stopkách v úžlabí listů, vztyčené, pravidelné, pětičetné, kalich je zvonkovitý, za plodu zvětšený, někdy plod délkou přesahující, koruna je nálevkovitě zvonkovitá, světle fialová, 2 -3cm v průměru, cípy jsou kosočtverečně vejčité. Tyčinek je pět, nitky chlupaté. Plod je vejcovitá, červenožlutá až oranžová bobule, 2,5 -3cm v průměru. Rostlina kvete od září do listopadu, někdy i od března do dubna.

Čeleď:
Solanaceae - lilkovité

Výskyt:
Tato mandragora roste téměř na celém území Středozemí, chybí ve Francii. Daří se jí na suchých místech, úhorech, na okrajích cest, na obdělávaných půdách.

Použití:
Hlízy rostliny jsou jedovaté, obsahují řadu alkaloidů. Od starověku se využívaly jako prostředky k utišení bolesti a byla jim přisuzována i zázračná moc jako hlízám podobné mandragory lékařské (Mandragora officinarum), o které je mnoho pověr. Ta rozkvétá brzy na jaře, zelenavými květy s užšími korunními cípy a kulovitými, za zralosti žlutými bobulemi.