Detail
Kategorie |
Dvouletky |
Tvary rostliny |
úbor
|
Barvy listů |
zelená
|
Tvary listů |
kopišťovité, okrouhlé
|
Typy listů |
listnaté, opadavé
|
Požadavky rostliny |
slunce, polostín, vlhko, teplomilná, kamenité půdy, propustné půdy, nenáročné
|
Popis
Locika kompasová je dvouletá, někdy ozimá rostlina. V drobných úborech se po oplození vyvíjí asi dvacet nažek, které jsou ploché, v obrysu úzce oválné nebo úzce vejčité, na vrcholu náhle protažené v dlouhý zobánek, který nese jednořadý chmýr, na bázi zúžené v okrouhlý pupek. Po obvodu nažky je úzký, křídlovitý okraj. Na břišní i hřbetní straně je pět až sedm žeber, která jsou spolu s okrajem plodu porostlá krátkými štětinkami, hustšími při povrchu plodu. Mezi žebry je lysé, matné oplodí barvy šedohnědé nebo středně hnědé, pupek je světlejší, chmýr čistě bílý. Nažky jsou průměrně 3 mm dlouhé a 1,1 mm široké, zobánek je dlouhý asi 2,5 mm, chmýr 4 mm.
Klíční listy mají čepele oválné, na konci mělce vykrojené, 8 - 10 mm dlouhé, spočívají na řapíku dlouhém asi jako třetina čepele. První listy vyrůstají střídavě, jsou kopisťovitého až obkopinatého tvaru a naspodu se zužují v plochý řapík. Okraj listové čepele je mělce a nepravidelně vykrajovaný, žilnatina je výrazná, střední žilka velmi vyniká a na rubu je kýlnatá. Listy jsou asi 30 - 50 mm dlouhé, zpočátku kratší, později ale mnohem delší. Celá klíční rostlina je chlupatá, krátké štětinky jsou někdy patrné již na hypokotylu a na okraji klíčních listů (lupou), podobně na okraji listových čepelí, zejména na konci zoubků. Výrazné, dlouhé, tuhé a načervenalé štětiny jsou na rubu listů, v dolní třetině kýlu.
Rostlina dostala jméno podle nápadného uspořádání lodyžních listů. Listové čele jsou obrácené kolmo k zemi a uspořádané do roviny severojižního směru. Přízemní listy vytvářejí růžici.
Čeleď:Asteraceae – hvězdicovité
Výskyt:Druh roste především v teplejších oblastech našeho státu na výslunných, kamenitých stráních a pahorcích, na skalách, sutích a v lomech, na železničních náspech, na zavážkách zeminy a náplavech, podél polních cest a na neobdělávané půdě. V omezené míře se může vyskytovat v ozimech a ve víceletých pícninách. Častěji bývá ve vinicích, roste od nížiny do pahorkatiny.
Množení:Bylina se množí pouze generativně. Plody zrají od konce srpna do pozdního podzimu a rychle z úborů vysemeňují. Semena nemají výrazný klíční odpočinek, proto se klíční rostliny počínají rozvíjet od září a potom zjara.
Nažky se šíří větrem i vodou nebo pracovní činností člověka.