Detail

Popis

---

Název rodu je odvozen z řeckých slov „lýthron“ nebo „lýtron“, která znamenají „krví poskvrněný, potřísněný“. Toto pojmenování použil ve starověku Dioskorides. Pozdější výklady spojují jméno rodu s barvou květů, případně se schopností zastavovat krvácení, což je známo všude tam, kde kyprej obecný roste. Rod je rozšířen téměř kosmopolitně, je známo asi 24 druhů. Kyprej obecný je vlhkomilná bylina, který roste na mokrých loukách, na březích vod a v příkopech.
V zahradách je kyprej jednou z nejdéle pěstovaných rostlin. Je velmi proměnlivý. Z přírody bylo popsáno téměř 30 přirozených odrůd, variet, v zahradách bylo vyšlechtěno i několik kultivarů, např. ´Rakete´ s dlouhým, intenzivně zbarveným květenstvím, ´Robert´, který je nízký, celistvě rostoucí, ´Stichflamme´ je červený kultivar, až 140cm vysoký. Z příbuzných druhů se pěstuje kyprej prutnatý (Lythrum virgatum) a jeho kultivar ´Rose Queen´, který kdysi patřil k velmi oblíbených květinám.
Kyprej obecný má v zemi dřevnatějící uzlovitý kořen, ze kterého vyrůstají přímé čtyřhranné lodyhy, nepříliš větvené, ale 40 -140cm vysoké, zakončené hustým klasovitým květenstvím. Listy jsou úzce kopinaté. Vyrůstají v trojčetných přeslenech, střídavě i vstřícně. Květy jsou malé, s šesti korunními lístky. Jsou stopkaté, vínově červené. Květenství bývá 15 -20cm dlouhé. Kvete v červenci a srpnu.

Čeleď:
Lythraceae - kyprejovité

Původ:
Kyprej obecný je původem z mírného pásu severní polokoule, ale roste i v jiných světadílech, např. v Austrálii.

Pěstování:
Kyprej vyžaduje slunečné nebo polostinné stanoviště, čerstvou, vlhkou a výživnou půdu. Snese i krátkodobé zaplavování. V zahradách je potřeba zajistit vydatnou zálivku a hnojení.

Množení:
Kypreje se množí semeny, kultivary stonkovými řízky na začátku léta.

Použití:
Kypreje vysazujeme do blízkosti zahradních jezírek nebo přirozených i umělých vodotečí, výhradně do záhonů na vlhkých místech.