Detail

Popis

---

Většina kosatců má v zemi blízko pod povrchem půdy plazivý oddenek, ze kterého vějířovitě vyrůstají mečovité nebo čárkovité listy. Květy kosatců mají zvláštní stavbu, tři vnitřní okvětní lístky jsou zpravidla vztyčené, tři vnější odstávají nebo jsou převislé. Malé druhy mají stonky jednokvěté, vyšší vícekvěté. Kvetou nejčastěji v červnu. Plod je trojpouzdrá tobolka.
Barevnou pestrost kosatců ještě doplňuje velké druhové bohatství přirozených taxonů, které v přírodě rostou od vodního prostřední, např. Iris pseudacorus po suché a mělké půdy na vápencových bradlech, např. Iris pumila.
Pro krásu květů se kosatce pěstují odedávna. Jejich výskyt je doložen na keltských freskách z roku 2100 př.l.n. Dnešní zahradnictví si kosatce natolik oblíbily, že byly v USA založeny už v roce 1920 specializované společnosti, které se věnují výhradně kosatcům. Nejoblíbenější jsou tzv. Zahradní kosatce, které nesou název Iris x barbata - kosatec zahradní.
Zahradní kosatce se dělí na tyto skupiny: Nana - nízké kosatce se stonky vysokými do 40cm. Media - střední kosatce se stonky vysokými 40 -75cm. Elatior -kosatce vyšší než 75cm.
Kultivarů zahradních kosatců jsou tisíce. V zahradách se pěstují i přirozené druhy a kultivary extrémně nízkých kosatců, cibulnatých kosatců, lučních kosatců, japonských bažinných kosatců a další.

Čeleď:
Iridaceae - kosatcovité

Původ:
Kosatce se přirozeně vyskytují v mírném pásu celé severní polokoule.

Pěstování:
Protože se kosatce navzájem velmi liší, není možné stanovit společné podmínky pěstování. Zahradní kosatce vyžadují především půdu bohatou na živiny, neutrální nebo mírně alkalickou. Potřebují také dostatek světla a slunce. Nízké, suchomilné kosatce nesnášejí přílišné mokro, ale bažinné mohou být velkou část vegetačního období zaplaveny vodou.

Množení:
Kosatce se množí pouze dělením od července do září.