Detail

Popis

---

Kopretina bílá největší je vytrvalá bylina. Její plody jsou dlouhé nažky, které jsou asi uspořádány na plochém lůžku. Je u nich vyvinuta význačná různoplodost. Nažky vznikající na okraji plodenství z květů jazykovitých. Mají na vrcholu třepenitý límečkový chmýr, u nažek středových vznikajících z květů trubkovitých tento chmýr chybí.

Tvar nažek je v obrysu klínovitý, na vrcholu je zbytek po čnělce, na bázi okrouhlý pupek plodní. Povrch je žebernatý, lysý, slabě lesklý, tmavohnědé barvy, žebra jsou slámově žlutá. Okrajové nažky jsou bez chmýru asi 3,5 mm dlouhé a 1,4 mm široké, chmýr je dlouhý asi 1,5 mm. Středové nažky jsou asi 3,5 cm dlouhé a 1,2 mm široké. Nažky, zejména okrajové, jsou často mírně prohnuté.

Klíční listy jsou kopisťovité, 5 - 7 mm dlouhé, lysé, na konci zaokrouhlené, zúženou bází přisedlé a srůstají v krátkou, trubkovitou plochu. První dva listy vyrůstají vstřícně, další střídavě a vytvářejí přízemní růžici, jsou podlouhle kopisťovité, 10 - 15 mm dlouhé, celokrajné nebo s jedním párem vroubků v horní třetině čepele, která zúženou bází přechází plynule v široký řapík. Další listy jsou obvejčité až široce oválné, postupně se dvěma až čtyřmi páry vroubků, naspodu klínovitě zúžené až stažené v plochý řapík asi v délce čepele, celková délka listů je 20 - 30 mm. Listy jsou jemně pýřité a mají zpeřenou žilnatinu.

Čeleď:
Asteraceae – hvězdicovité

Původ:
Druh pochází z Pyrenejí.

Výskyt:
Z květin u nás pěstovaných vydrží tato ve váze nejdéle. Ve své domovině roste na horských loukách. Je velmi blízce příbuzná naší kopretině bílé. Má ale mnohem větší květenství a kvete o měsíc později. Někteří autoři ji považují pouze za plemeno, jiný za samostatný druh. V kultuře existuje také odrůda plnokvětá, u které jsou trubkovité květy zvětšené a bílé nebo přeměněné na jazykovité.

Množení:
Rostlina se množí generativně nažkami a vegetativně krátkými kořenovými výběžky. Plody zrají do září do října, na rostlině vydrží přes zimu. Nažky klíčí zjara. V zahradnictví se jednoduché odrůdy množí nažkami nebo dělením, „plnokvěté“ pouze dělením.

V našich podmínkách je rostlina odkázána na péči člověka. V kultuře se samovolně vysévá, ale její zplaňování je řídké a pouze přechodné. Ve své domovině jsou různé druhy plodů rozšiřovány různými způsoby a liší se i doba zrání.

Použití:
Je to rostlina vhodná k řezu.