Detail

Popis

---

Téměř na každé skalce je možné vidět některý z mnoha druhů a kultivarů koniklece. Jsou to krásné rostliny, které se za několik let rozrostou do velkých trsů, a proto jsou vhodné pro větší skalku. Přízemní listy v růžici se plně vyvíjejí až po odkvětu. Jsou dlouze řapíkaté, složené nebo hluboce dělené ve víceméně tenké úkrojky. Jednoduché přímé chlupaté lodyhy mají pod květem přeslen tří dělených listů na bázi srostlých. Jednotlivé velké květy jsou složeny ze šesti lístků, vně chlupatých. Po odkvětu se květní stopky nápadně prodlužují a dozrávající nažky s dlouhým chmýrem vytvářejí velkou péřovou kouli, proto je i odkvetlý koniklec na skalce ozdobný. Velmi oblíbenými se staly koniklece s hluboce dřípeným okvětím, často jsou plnokvěté a ve všech barevných tónech.
Koniklec německý se pěstuje pro velké, nápadné květy, vykvétající v březnu až květnu. Původní barva květů je světle až tmavě fialová, ale křížením byly vyšlechtěny rostliny v mnoha barvách - bílé, růžové, červené, purpurové ve všech tónech. Pokud chceme určitou barvu, kupujeme jen rozkvetlé rostliny. Koniklece se snadno kříží a nelze říci, jakou barvu květu bude semenáč mít.
Jeden z nejkrásnějších konikleců je Pulsatilla vernalis. Má jednoduchou hustě chlupatou lodyhu vysokou 6 -8cm v době květu, po odkvětu ještě vyroste až na 30cm. Velké otevřené květy jsou uvnitř bílé, vně nafialovělé a odstále chlupaté. Kvete v březnu až květnu. Roste na travnatých pahorcích v řídkých borových lesích. Není dlouhověký a jeho pěstování je obtížné. Na skalkách je vzácností.
Na suchých výslunných stráních a na kamenitých svazích roste Pulsatilla pratensis subsp. bohemica. Má tmavě fialové nící květy, mnohem menší než u předešlých druhů. Vně jsou přitiskle chlupaté a zůstávají zvonkovitě uzavřené. Listy jsou dělené v tenké úkrojky a úplně se rozvinou až po odkvětu. Rostlina kvete v dubnu až květnu.

Čeleď:
Ranunculaceae - pryskyřníkovité

Pěstování:
Koniklece vysazujeme na slunce do propustné humózní bohaté štěrkovité, nejlépe vápnité země. Rostou také dobře i v kyselém prostředí. Nejsou nějak náročné, ale vyžadují dobro drenáž jako ochranu před přemokřením. K bohatému vzrůstu potřebují výživnou zem, proto je nutné starší rostliny přihnojovat, nejlépe rozředěným výluhem ze slepičího hnoje.

Přesazování:
Koniklece mají dlouhý kořen, starší rostliny raději nepřesazujeme.

Množení:
Množíme snadno semeny, která vyséváme ihned po dozrání. U kultivarů, kde chceme zachovat tvar i barvu,musíme použít vegetativní množení dělením kořene. Tento způsob ale nemusí být úspěšný.m