Detail

Popis

---

Kokotice ladní je nezelená parazitická rostlina. Lodyhy má větvené, tenké až středně silné, 0,6 -1,1mm v průměru, hladké, lysé, oranžové až žlutavé, někdy bělavé až narůžovělé. Květenství jsou hustá, kulovitá 7 -15 květá klubíčka 8 -12mm v průměru. Květy jsou obojaké, pětičetné, 2 -3mm dlouhé, bílé, nažloutlé až narůžovělé, krátce stopkaté. Kalich je lysý nebo s ojedinělými žlázkami nebo chlupy, kališní lístky jsou vejčité až široce vejčité, na bázi se překrývající, nejčastěji tupé, vzácněji tupě špičaté. Korunní cípy jsou trojúhelníkové, špičaté, nejčastěji do plochy rozložené, na vrcholu zpravidla dovnitř zahnuté. Tyčinky z koruny vyčnívají. Květní šupiny jsou velké, přesahující báze nitek a často vyčnívají z květů, na okrajích jsou dlouze hustě třásnité. Čnělky jsou dvě nestejně dlouhé s hlavatými bliznami, čnělka s bliznou je stejně dlouhá jako semeník. Tobolky jsou kulovité, na vrcholu výrazně zploštělé, 2 -3,5mm v průměru, nepravidelně při bázi pukající nebo se otevítající. Semena jsou 1 -1,5mm dlouhá, světle hnědá až hnědá, s jemně nepravidelně hluboce důlkovaným drsným povrchem. Kvete od července do září.

Čeleď:
kokoticovité

Původ:
Kokotice ladní je domácí v západní části Severní Ameriky, kde roste od jihozápadní Kanady až na jih Spojených států. Roste také v Texasu. Parazituje především na jeteli a vojtěšce. Prvotně se vyskytuje na různých bylinách, např. Ipomoea, Aster, Pelargonium, Beta, Callistephus, Artemisia, Ambrosia, Dianthera, Bidens, Sonchus, Cirsium, Ammi atd. Ve státě Missouri roste na různých bylinách včetně kompozit a leguminóz, a také na takových rodech jako Oenothera, Euphorbia, Asclepitas, Perilla a Saururus.

Výskyt:
Kokotice ladní je druhotně známa z východní části Kanady a Spojených států, ze Střední Ameriky, z ostrova Martinique, z Jižní Ameriky, z Evropy, místy z Afriky, z Arabského poloostrova a z Asie, z Austrálie a Tichomoří. Nejstarší údaj z Evropy pochází z roku 1883 z Prahy. V Čechách ale začal druh zdomácňovat až o 70 let později, protože podruhé byl sbírán teprve v roce 1953 v Prardubicích a později stále častěji i na dalších lokalitách. Počet likalit od té doby velmi vzrostl.
Ve SR byl druh poprvé sbírán u Turně nad Bodvou v okrese Košice, a to 18. října 1907. V současné době je na území ČR kokotice vzácně roztroušena, místy chybí. Častěji se vyskytuje v jižní Moravě, Bílých Karpatech a na Hané. Roste od planárního do kolinního stupně, odkud zasahuje výjimečně do submontánního stupně. Podobně jako na Slovensku, dává i v Čechách přednost teplejším a sušším územím. Na Slovensku, kde je druh více rozšířen, se častěji vyskytuje v teplejším území na jihu Slovenska, také od planárního do kolnního stupně. Lokality kokotice v jižní části území Slovenska jsou přirozeným pokračováním patrně starší východo-středoevropské arely druhu v Maďarsku, kam byl druh zavlečen asi koncem 19. století dovozem italského a jihofrancouzského jetelového osiva.
Svým šířením představuje kokotice reálné nebezpečí pro pěstované jeteloviny nebo další plodiny zejména na Slovensku, což je ve shodě s teplotními nároky druhu. Z jiných pěstovaných plodin představují pro rozvoj parazita velmi úživný substrát zejména rajčata, paprika, tabák, ale také brambory, cukrovka, tykvovité plodiny apod. Na lilkovitých plodinách se může rozšiřovat hlavně na Slovensku. V ČR prospívá dosud hlavně jako ruderál v teplé a zejména mírně teplé klimatické oblasti. Poměrně větší počet lokalit známe z Polabí a z jihočeských rybníků, kam byla semena zavlečena nejspíš s rybím krmivem. Ve SR a také na Moravě je kokotice častěji rozšířena v teplé klimatické oblasti, dokud se vzácněji šíří do mírně teplé oblasti. Málokde přesahuje nadmořská výška jejich lokalit hranici 200m. Na Slovensku je druh rozšířen zejména v Podunajské nížině, poměrně častý je jeho výskyt i jinde v jižních částech Slovenska, např. ve Východoslovenské nížině. Pokud se týče zastoupení druhu na území obou republik podle zemědělských výrobních typů, provází kokotice v ČR především území řepařského výrobního typu, na Moravě kukuřičného a řepařského, na Slovensku převážně kukuřičného výrobního typu nebo méně řepařského.
Do ČR a SR byl druh zavlečen prvotně osivem, olejninami, luštěninami, bavlnou a krmivem pro rybníky. Chová se tedy jako polyhemerochorní druh. V Čechách vystupuje jako charakteristický druh labské cesty adventivů, na Moravě a větší části SR jako charakteristický druh panonské cesty adventivů, na východním Slovensku alespoň z části jako druh východní cesty adventivů. S osivem kulturních plodin je druh dále rozšiřován, zejména na východě ČR a na Slovensku. Vzhedem k jeho místní naturalizaci v porostech některých zemědělských plodin ho můžeme pokládat za druh vnitřní karantény.
V blízkosti polních kultur mají významnou roli při šíření druhu hostitelské ruderální a luční rostliny. Na území ČR a SR roste kokotice především na druzích Atriplex tatarica, Polygonum arenastrum a Artemisia vulgaris. Spektrum hostitelů je ale velmi široké. Z výskytu z různých ruderálních společenstvech je zřejmé, že je kokotice druhem typicky polyfágním, osídlujícím kromě luk, pastvin a polních kultur také nejrůznější stanoviště s ruderální vegetací na komplexech dopravních, průmyslových a zemědělských lokalit v městských i venkovských sídlech a jejich okolí.

Růstové podmínky:
Minimální teplota pro klíčení semen je 6 -8°C, optimální 18 -24°C, maximální 32 -34°C. Rostlinky vzcházejí v dubnu až červnu, kvetou v červnu až srpnu a plodí v červenci až říjnu. Jedna rostlina může vytvořit za velmi příznivých podmínek až 114 000 semen. Životaschopnost si uchovávají semena v půdě až 6 let.

Použití:
V posledních desetiletích se kokotice stále více šíří zejména v teplejších územích Moravy a na jihu Slovenska nejen horizontálně, ale zvolna rozšiřuje svůj sekundární areál i vertikálně. Všechny zjištěné výskyty je nutné sledovat a v polních kulturách likvidovat buď vypletím, nebo použitím ekologicky i ekonomicky vhodných kontaktních herbicidů, aplikovaných po první seči. Je nutné používat jen dokonale čisté nebo čištěné osivo jetelovin a dalších plodin. Z osiva jetelovin je možné semena kokotice spolehlivě odstranit na speciálních elektromagnetických přístrojích. Při větším zaplevelení je dobré změnit osevní postup a místo jetelovin sít dočasně obiloviny. V okolí polních kultur je možné doporučit likvidaci primárních ohnisek výskytů na ruderálních stanovištích. Posekané porosty je nejlépe po usušení spálit. V Čechách je nutné věnovat preventivní pozornost šíření druhu zejména v Polabí, aby se zabránilo budoucí možné naturalizaci v oblasti řepařského zemědělského výrobního typu. Větší důraz na prevenci klademe v mírně teplých oblastech ČR i srov.
Hospodářský význam kokotice je spíše negativní. Je to cizí expanzivní plevel jetelovin a méně také okopanin, zelenin apod. řazený mezi druhy vnitřní karantény.